Zatímco o část flóry na Slovácku se postarala sama přírody, nemalou roli sehrál také rod Berchtoldů. Právě jeho příslušníci před zhruba 170 lety vysadili sekvojovec obrovský v Břestku – Chabaních, který podle většiny zdrojů v současnosti dosahuje výšky kolem 40 metrů.

„Počátkem 70. let strom zasáhl blesk a jeho horní část zničil. O záchranu vzácného stromu se ale postarali ochránci přírody a v současné době strom stále roste do výšky," popsal Zdeněk Skalička, který sekvojovec v roce 2003 nominoval do soutěže Strom roku.

Unikátní dřeviny rostou v zámeckém parku

Poutavý příběh se váže i k lípě, která roste na hradě Buchlov. Pověst odkazuje k smrti odsouzenému Janu Vlčkovi. Ten tvrdil, že zasadí lípu kořeny vzhůru a pokud se zazelená, dokazuje to jeho nevinu. Tak se následující jaro skutečně stalo a strom, jehož koruna připomíná kořeny, nese přezdívku Lípa neviny.

Doslova přehlídkou unikátních dřevin je pak zámecký park v zámku Buchlovice, o jehož rozšíření se v nemalé míře zasloužil rod Berchtoldů. „V parku roste na čtyři stovky jehličnatých a listnatých stromů, včetně cizokrajných dřevin. Mezi unikátní druhy patří například borovice Jeffreyova, tisovec jednořadý či jerlín japonský, který je pravděpodobně nejstarším stromem v zámecké zahradě a také nejmohutnějším svého druhu na Moravě," přiblížil Jiří Stejskal, který má zámeckou zahradu na starosti.

Na Slovácku máme dva pralesy

Opak zámeckému parku mohou tvořit dva pralesy coby zástupci původní přírody Slovácka. První z nich se nachází na vrcholu Holého kopce v Chřibech. Přírodní rezervaci o rozloze 92 hektarů tvoří především bučina, místy tam rostou také duby a javory.

Bez zásahu člověka prospívá i příroda v blízkosti nejvyššího vrcholu Bílých Karpat Velké Javořiny, jejíž 165 hektarů tvoří prales. V něm rostou zejména buky, javory nebo jasany. Pro botaniky je však významná celá CHKO Bílé Karpaty. „Na jejím území se nacházejí zachovalé luční komplexy s těmi nejvzácnějšími květinami. A zdaleka nejde jen o vzácné orchideje, kterými jsou Bílé Karpaty proslulé. Je zde největší druhová diverzita vyšších rostlin a orchidejí nejen u nás, ale v celé střední Evropě," popsala před časem ekoložka a ochranářka přírody Vlasta Ondrová ze Slavkova. Ta přispěla ke zviditelnění významných stromů na Slovácku, když přihlásila do soutěže Strom roku hrušeň ve Slavkově. Soutěž Strom roku přitom není jediná, která se snaží poukázat na krásu české přírody a pomoci ji zachovat pro budoucí generace. V podobném duchu se nese i klání Alej roku, kde o vítězství aktuálně bojují dvě stromořadí ze Slovácka.