Toto významné datum by totiž podle osnov měli probírat až na konci školního roku. Někteří zapochybovali, zda se k němu vůbec dostanou. Že byla revoluce a že za ní stáli studenti, to věděli. Co znamenalo cinkání klíči, už většinou netušili. Stoprocentně se ale shodli na tom, že by za totality žít nechtěli.

Veronika Tomečková ze Stojanova gymnázia na Velehradě se stejně jako další oslovení domnívá, že jistoty, které tehdy byly, se zdaleka nevyrovnají možnostem, které mají lidé dnes. Neumí si stejně jako její vrstevníci představit, že by nemohla cestovat, studovat v zahraničí nebo si jít koupit to, co zrovna potřebuje.

Václav Kallus z uherskohradiš­ťského gymnázia si myslí, že s větší svobodou přichází větší zodpovědnost. „Děláme rozhodnutí, která bychom dřív dělat nemuseli. A to je dobře. Nový systém má určité chyby, ale lepší jsme zatím nevymysleli. Možná nemuseli lidé řešit tolik věcí, jako musí řešit dnes, měli jistou práci. Na druhou stranu si ale nemůžeme odmyslet to, že nebyla svoboda slova ani vyznání," řekl.

Studenti jsou přesvědčení, že se lidem žije lépe a jsou spokojenější. „Ti, kteří chtěli podnikat, nesměli, a komu se pracovat nechtělo, byl zavřený. No a ta cenzura k tomu, to nebylo dobré," říká Klára Hloušková oktavánka z uherskobrodského gymnázia.

„Když jsou lidé svobodní, určitě jsou šťastnější," myslí si devatenáctiletý Denis Janošek ze Stojanova gymnázia.

Maturanti se lišili v názorech na prezidenty, i když v největší úctě měli především Václava Havla. Václav Kallus i Karolína Kloudová z uherskohradiš­ťského gymnázia se shodli na tom, že právě první prezident po sametové revoluci jim byl nejbližší.

„Jsem si vědom jeho chyb, ale pořád to byl nejlepší prezident ze všech. Takový tatíček prezident," řekl Václav Kallus. „Z těch tří byl nejlepší, udělal nejvíc, i když měl určitě své chyby, ale to máme každý," doplnila Karolína Kloudová.

Veronika Tomečková z církevního gymnázia ho dokonce označila za rytíře, který nás vyvedl z temnot komunismu. „Po něm už taková osobnost nepřišla. Se současným prezidentem moc nesympatizuji," dodala.

Gabriela Paulová ze Střední odborné školy a Gymnázia Staré Město naopak nejvíce fandí Miloši Zemanovi. „Má dobré názory, je upřímný, řekne, co si myslí a stojí si za tím. A nepřetvařuje se," vypočetla.

Její spolužák Tomáš Vojkovský se hlásí také k Václavu Havlovi. „Byl skvělý řečník, ale Zeman má občas také slušné názory a nebojí se je vyjádřit," přizvukoval Gabriele.

Co se týče životních hodnot a priorit, příliš se od sebe mladí lidé ve svých názorech nelišili. Zdraví, láska, štěstí, spokojená rodina, svoboda, víra.

V názoru na to, zda by šli za svou vlast třeba i bojovat, byli opatrnější. Záleželo by prý na situaci, v jaké by to bylo. Ale rozhodně by nějakým způsobem svou zemi podpořili. Ať ve stávkách, nebo už jen tím, že by neemigrovali.

Víte, proč a komu zvonili v roce 1989 na Václavském náměstí lidé klíči?Denis Janošek, Stojanovo gymnázium Velehrad: Na počest Jana Opletala? Ne… Lidé si chtěli volit vlastní zástupce, v té době to prostě liberální cestou nešlo.
Václav Kallus, Gymnazium Uherské Hradiště: Cinkali proti komunismu, proti režimu, vládě, chtěli změnu. Je obecně rozšířená poučka, že komunismus není špatná ideologie, ale praxí není proveditelná.
Gabriela Paulová, Gymnázium Staré Město: Byli nespokojeni s režimem, proto vyšli do ulic a cinkali klíči. Teď se mi líbí, že se lidé můžou podílet na funkci státu a nejsou stíhání za názor, samozřejmě si nemůže si každý dělat, co chce, ale když má nějaký názor, tak ho může říct, aniž by se bál, že ho někdo za to potrestá.
Klára Hloušková, Gymnázium Uherský Brod: Chtěli změnu, proto se rozhodli vyjít do ulic.