Uherskobrodská spisovatelka Alena Bartošíková ve svých vzpomínkách na Maršov ve Slováckém deníku popsala, co se tam přihodilo v roce 1911 i o půl století později.

„Následkem dlouho trvajících dešťů byla převážná část usedlostí zničena sesuvem půdy. Proto se již tenkrát vážně uvažovalo o přestěhování Maršova ze svahu a doliny na kopec, ale tehdejší starosta Pančocha právě postavil nový dům (č.13) a jemu zůstal zachován. Proto rozhodl, že se Maršov stěhovat nebude,“ líčí událost ze začátku minulého století Alena Bartošíková.

Kování Irena Jilovcová zakoupila na čínském eshopu.
Se dřevem nikdy nepracovala, přesto vyrobila tuto parádní venkovní kuchyň

Později v roce 1967 Maršov podle jejích slov „ujel“ podruhé a z této rány se již nevzpamatoval.

„Sesuvy půdy různé intenzity zasahují stráň prakticky nad celou obcí. Vzduté vlny se hrnou pod povrchem,“ psal na konci března toho roku redaktor Slovácké jiskry Zdeněk Černý. Vrchol sesuvu nastal v dubnu. Tehdy nebylo jisté, jestli tragédie nezasáhne celou obec.

„Budovy jsou bez ohledu na stav základů a sílu zdí trhány na kusy. Jejich záchrana je nemožná,“ zaznamenal tehdy kronikář do obecní kroniky Maršova.

Všichni obyvatelé decimované vesničky měli podle návrhu odborníků své domky zbourat a přestěhovat se do Uherského Brodu na nové sídliště. Tento návrh ale místní odmítali. Demolice poškozených staveb se zhostilo padesát vojáků.

„Co si vzpomínám, v té době tam jezdila spousta Broďanů podívat se na tu spoušť. Místní lidé se jen těžce loučili se svými chaloupkami uprostřed nádherné přírody. Obec se nachází ještě dnes uprostřed sadů, kde rostou i staleté oskeruše. Není divu, že z tak krásného panenského prostředí se odmítali přestěhovat do Uherského Brodu, i když dostávali od státu dotace na výstavbu nových domů. Nakonec odešli,“ poznamenává Alena Bartošíková.

Historický platan kvůli ulomené větvi v Uherském Hradišti preventivně ořezali.
VIDEO: Historický platan v Hradišti preventivně ořezali. Co s ním bude dál

Tak vznikla v Komenského městě nová ulice Maršovská. Té lokalitě se začalo říkat Nový Maršov.

Zatímco v dubnu 1964 měl Maršov 33 domů a žilo tam 120 obyvatel, na konci roku 1967 tam bylo o třetinu domů i obyvatel méně.

„V Maršově jsou ještě dnes chátrající chalupy, na nichž je poznat, že terén „pracuje“ dál. V současnosti je to převážně obec chalupářů. Do svých 12 let tam vyrůstala naše skvělá snowboardistka Šárka Pančochová,“ připomíná uherskobrodská spisovatelka.

V Maršově je nyní podle brodské starostky Miroslavy Polákové přihlášeno k trvalému pobytu celkem 24 občanů, kteří mají bydliště zapsané na deseti číslech popisných, což znamená, že 10 domů je aktuálně obydlených.

„Celkem je dnes v Maršově 18 domů s přiděleným číslem popisným. Kolik z nich je obyvatelných nebo neobyvatelných asi nezjistíme,“ vysvětluje starostka Miroslava Poláková.

Ilustrační foto.
Masivní blackout zasáhl velkou část Uherského Hradiště i Kunovice

Město na Maršově provozuje středisko enviromentální péče Domu dětí a mládeže. V roce 2022 v něm bylo dočasně ubytováno 31 maminek a dětí – utečenců z Ukrajiny před válkou.

Nejstarším objektem v Maršově je zvonička Sv. Bartoloměje z roku 1834 zasvěcená patronu obcí Polichno a Maršov Sv. Bartoloměji. Zvon v ní pochází z roku 1947 a byl pořízen z darů místních obyvatel. V roce 2002 absolvovala generální opravu. Až do své smrti v témže roce v ní zvoníval František Jahoda. Každoročně se ke zvoničce koná pouť.