Krojovaní se baví, tancují, pánové dávají děvčatům napít ze svých demižonů s vínem a co chvíli pořádně zajuchají. Kromě těch, co udržují tradice, jde s námi i spousta zvědavců, přátel a rodin s dětmi, pro které je průvod kulturním zážitkem.

„Napij se trochu vína,“ říká mi Pavel Hlavatý. Slušně jej odmítám se slovy, že pracuji a rád bych, aby mé fotografie byly alespoň trochu k světu. Můj odpor je marný, jelikož se do mě začnou navážet i ostatní členové mařatické chasy se slovy, že krojovanému se neodmítá. Při vyzvednutí stárka dojde na rýmované proslovy a na chvíli se zastaví v ulici Větrná kvůli tanečkům provoz.

Zatímco celá skupina vyráží pro stárku, já se vydávám do Kulturního domu Mařatice, připravit se na povolení hodů starostou města Uherské Hradiště Stanislavem Blahou. „Prosím vás, nechte mě si alespoň někam odložit tu sklenku s vínem. Začíná mi připadat, že se mě všichni snažíte vyfotit jen se skleničkou v ruce,“ říká mi s úsměvem starosta, zatímco jej mám v hledáčku fotoaparátu. Hody má, dle svých slov, rád a jejich povolování je jednou z krásných povinností jeho úřadu.

Po výměně slov se Štěpánem Chlachulou čeká starostu tanec se stárkou Anetou Pelcovou a chvíle posezení a zábavy. Blíží se večer, a všichni musíme domů, odpočinout si na hlavní program v Klubu kultury v Uherském Hradišti. 

Nedakonická hodová chasa se vydala s právy na osmihodinovou nedělní obchůzku dědinou.
Nedělní obchůzka po škarkách byla tečkou za nedakonickými hody
CÍSAŘSKÉ. O víkendu se v Babicích vesele hodovalo.
Hodové radosti a starosti starostky Babic Martiny Horňákové