Malérečky mají úspěch i v Kanadě a JAR

„Pamatuji si, že u nás doma se rozmíchala barva a teprve za rok nebo za dva se použila,“ šokovala délkou přípravy Jarmila Kamenčáková z Rudimova na Luhačovicku.

Doplnila také, že například vajíčka se vyfoukávají půl roku dopředu. „Je to proto, aby barva lépe držela,“ podotkla malérečka, která se nejčastěji zabývá škrabací technikou. „Jsem tím obklopená od dětství, protože i teta a babička se tím zabývaly. To už ani není koníček, to je přímo kůň,“ zažertovala.

O tuto metodu se zajímá i její teta Ludmila Kučírková z Uherského Brodu. „Škrábání je moje srdeční záležitost. Používala ji moje maminka. Teď mě však zaujala vrtaná technika, ta je novější,“ řekla malérečka, která před Velikonoci nazdobí kolem pěti set kraslic.

Vrtání je podle ní velice náročné a je k němu zapotřebí speciální vrtačka pro kutily. „Dříve jsem to dělala pilníčkem, ale děsně to praskalo. Chce to pomalu a velice s citem,“ podotkla Kučírková. Jedině tak se prý dá během pár hodin vyrobit opravdu krásné vajíčko.

Úspěchy se svými ručními pracemi zaznamenávají i její kolegyně, o jejichž díla mají zájem i cizinci. Často tak putují do dalekých krajů, někdy až do Jihoafrické republiky nebo Singapuru.

Tam také docestovaly výrobky umělkyně Jany Mikulcové z Ostrožské Nové Vsi na Uherskohradišťsku. „Hodně jich jde i do Japonska, do Kanady a v podstatě do celého světa,“ řekla umělkyně, která se zdobení věnuje ve svém volném čase přibližně patnáct let.

Dvojnásobnou praxi ve zdobení kraslic má paní Božena Pařenicová z Dolní Bečvy na Vsetínsku, která za rok vyrobí až tisíc těchto uměleckých děl. Ta také prodává do všech koutů světa.

„Jednou jsem speciálně tvořila pro Austrálii. Za hranicemi je o kraslice velký zájem, zejména když cizincům předvádím, jak se to dělá. Jsou nadšení,“ podotkla žena, jejíž oblíbenou technikou je, tak jako u jejích kolegyň, opět škrábání. „To je stará technika. Odmaštěné vajíčko se nabarví, já to dělám pomocí tuše. Ostrým nožem se poté vyrývají vzorky krajek a kytiček,“ vysvětlovala.

Docela odlišné způsoby používají malérečky na Kroměřížsku. „Pro Hanou je typické vykládání slámou. Samozřejmě tu používají i škrábání, batikování a jiné, ale slaměné kraslice jsou tam charakteristické,“ poznamenala etnografka Alena Prudká z Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně.

Veronika Vágnerová