Mezi desátou až šestnáctou hodinou si ji mohli prohlédnout, děti se mohly zapojit do nejrůznějších aktivit, ale největší pozornosti se těšila nikoliv účtenková loterie sportovního potápěče Vladimíra Přibyla (57).

Ten v průběhu akce s názvem Předsilvestrovská oslava mezi rybami čtyřikrát sestoupil do expoziční vodní nádrže s osmi sty kubíky vody, obklopující osm metrů dlouhý, tři metry široký a tři metry vysoký prosklený tunel, zaplněný dětmi i dospělými. Ti se zatajeným dechem sledovali přes akrylátové sklo jeho hrátky s jesetery a vyzami velkými, ale také už šestý ročník loterie pod vodou.

„Při každém sestoupení pod hladinu vodní nádrže zalovil čtyřikrát v děravém vědru, z něhož netahal účtenky nebo losy, ale očíslované kameny. Čtyři šťastlivci, jejichž číslo bylo taženo jako první, si domů odnášeli šampusy, další dvoulitrovou láhev jarošovského piva a balíčky dobrot,“ prozradil správce Živé vody Jiří Kroča. Cenami útěchy byly kyselé rybičky, nikoliv ale vylovené z vodní nádrže.

„Na Živé vodě jsem poprvé a domů si z ní odnáším dva litry piva a tyčinky. Je to moje první výhra v životě. Pivo nepiju, takže ho vezu rodině,“ svěřila se Hana Dostálová z Hranic, neskrývající nadšení z botanické a sladkovodní expozice. Ani letos v ní nechybělo překvapení. Tím prvním byla zlatá rybka ve skleněné kouli s vodou.

„Návštěvníci, kterým Ježíšek nepřinesl všechno, co si od něj přáli, dostali při vstupu stříbrnou perličku, kterou mohli vhodit zlaté rybce do skleněné koule a vyslovit při tom jedno přání. Zda jim ho ta rybka splnila, se žádný nepochlubil,“ řekl s pousmáním Jiří Kroča.

I on připravil návštěvníkům překvapení. Zahrál jim na originální fujaru, kterou si dal na Štědrý den pod vánoční stromeček. „Letos na Živé vodě koncertoval Radim Zenkl, světový mandolinista a flétnista. Zahrál zde i na fujaru, která mně doslova učarovala, a já ji toužil mít,“ svěřil se šéf biocentra.

Jako muzikantu amatérovi mu ale bylo líto kupovat drahou fujaru. Naskytla se mu však příležitost koupit za pár korun originál fujaru ze sbírky, kterou jeden člověk rušil. „Budu na ni pilně trénovat, abych na ni mohl návštěvníkům Živé vody někdy zahrát,“ dal k dobru Jiří Kroča.

Kluci a holky mohli hledat v expoziční budově kapříky, pouštět si po vodě lodičky a zahřát se teplým čajem z yzopu a meduňky. Pro dospělé byla připravena ohnivá voda s rumem.