Interiér objektu se veřejnosti ukázal v plné kráse při sobotní vernisáži O počátcích vzdělanosti na Velké Moravě, jak zní oficiální název výstavy, jejímž autorem je Luděk Galuška, archeolog Moravského zemského muzea Brno, zabývající se obdobím Velké Moravy. Slováckému deníku poskytl o dovybavení interiéru a nové expozici exkluzivní rozhovor.

Skvostem archeoskanzenu je kopie bývalé školy písemnictví z 9. století, která byla současně Metodějovým biskupským palácem. Z jakých historických podkladů se při jeho budování vycházelo?
Jde o hypotetickou podobu skutečně archeologicky odkrytého objektu v prostoru církevního areálu v Uherském Hradišti-Sadech. Objekt v 9. století pravděpodobně plnil funkci církevní školy. Sedm metrů vysoká srubová stavba ve tvaru písmene L je 35 metrů dlouhá a třináct metrů široká.

Co je cílem nové prezentace, s níž se návštěvník v Metodějově škole písemnictví setká?
Představit veřejnosti kulturu v podobě písemnictví, spojenou zároveň s osobnostmi Cyrila a Metoděje. Všechno se tu točí kolem písma. Tedy, čím a jak se psalo. Nechybí tam ani zmínka o víře, protože víra a písmo se v té době vzájemně doplňovaly. Lidé se v expozici mimo jiné setkají s replikami destiček s voskovým povrchem, do nichž se ryly literky a pomocí nich se žáci učili číst a psát. Jsou tam také repliky ikon a vůbec svatých obrazů, symbolů křesťanství devátého století. Počítáme, že tam mohla být i malá mnišská komunita. Část dřevěného paláce - školy písemnictví, který byl postavena na základě nálezů ze Sadů, je upraven do podoby sídla vysokého církevního hodnostáře, řekněme třeba přímo Metoděje.

Odpovídají některé části Metodějovy školy písemnictví vašim představám o jejich tehdejší funkčnosti?
Ano. Je tam kupříkladu ukázka, jak mohla vypadat v 9. století klášterní kuchyně nebo jídelna, kde se mniši modlili a jedli většinou stravu nikoliv masitou, ale zeleninového nebo objemového charakteru. Maso asi jedli jen o velkých svátcích. Za prohlídku stojí deset malých a vybavených cel, o nichž se domníváme, že mohly být sídly Metodějových žáků nebo i některých jeho souputníků, ať to byli třeba Sáva, Naum, Kliment a další. Když do nich lidé nahlédnou, udělají si obrázek, jak tehdy Metodějovi žáci velice skromně žili.

Počítáte s tím, že Metodějova školy písemnictví nebude mrtvým objektem, ale bude neustále oživována?
Pevně v to věřím. Určitě bude využíván při různých akcích ve skanzenu, kupříkladu při slunovratech, při akcích typu Veligrad a řadě dalších. V objektu budou bydlet členové klubů oživlé historie a oni si jej určitě ještě sami dovybaví.