Pietní akce propukly v těchto dnech také na Slovácku, které bylo v roce 1945 vůbec jednou z prvních osvobozených oblastí českého území. Mnohé z nich se však potýkají s nezájmem obyvatel.

Z nízké účasti na pietní vzpomínce ve své obci byl rozladěn například Miroslav Pavlas (nez.), zastupitel v Ostrožské Nové Vsi.

Akce se konala minulý pátek o půl šesté večer v tamějším Parku hrdinů.

„Bylo tam necelých 30 občanů, z toho jen osm zastupitelů a členové dechové hudby. V obci, která má téměř 3500 obyvatel tam nebylo ani jedno procento z nich,“ posteskl si Miroslav Pavlas, který nebyl sám, kdo nízkou účast zaregistroval.

„Je to dlouhodobý jev, možná je to pohodlnost, možná nezájem mladších o historii,“ uvedl starosta Ostrožské Nové Vsi Pavel Botek (KDU-ČSL).

Pro řidiče volkswagenu musel transportovat vrtulník.
Při střetu dvou aut se zranily tři osoby

Zastupitelé se podle jeho slov snažili vyjít vstříc i pracujícím, a proto posunulI začátek až na podvečer, to však nepomohlo.

Jedinou výjimkou, kdy bývá účast větší, jsou tak podle Pavla Botka kulatá výročí.

To se do programu zapojují i škola a místní spolky. Na akcích chybí především mladá generace.

„Akce jsem se nezúčastnil, měl jsem práci mimo obec. Znám tu historii třeba z vyprávění babičky, ale spousta lidí ani neví, kdy jsme byli osvobozeni,“ prohlásil novoveský student Miroslav Hanus.

PAMÁTNÍK. Ve Vápenicích za Salaší se uskutečnil v sobotu dopoledne pietní akt.
Ve Vápenicích uctili po třiasedmdesáté památku salašských hrdinů

Podle historičky Blanky Rašticové ze Slováckého muzea může za nízkou účastí stát více faktorů.

Každým rokem totiž ubývá přímých pamětníků, za minulého režimu byla navíc účast na pietách často vyžadována a mnozí ze starších tam dnes mohou chodit ze zvyku.

Ne všude je ale situace tak špatná. Na páteční pietní akci v Uherském Hradišti sice podle slov Blanky Rašticové nebyly zrovna davy, kromě zástupců města se tam však objevili například zástupci Sokola a také děti ze základní školy UNESCO.

„To se mi líbilo, přivedl je pan učitel Kočíř, kterým by se mohli inspirovat i další,“ řekla historička, která vidí jako jednu z cest k většímu zájmu o historii v kvalitní práci s dětmi, nebo v činnosti spolků.

Autor: Matěj Maděra