Popřát si vše dobré do nového roku přišli lidé z Vlčnova, Uherského Brodu, Havřic, Drslavic, Lhotky, Hradčovic, Veletin, Uherského Hradiště či Bojkovic. „Vyšlapáváme každý rok, protože tady máme chatu, vinici. Před Silvestrem máme jako rodina košt slivovice, z divočiny uděláme gulášek. Je to každoroční tradice,“ řekla Helena Kolková.

Lidé se zahřívali u ohně, nechyběly stovky půllitrů slivovice a punč. Ve vlčnovské hospodě U Pepčína zase zabili dvě prasata a nabízeli je účastníkům. Aby se návštěvníkům splnila přání v novém roce, zvonili na zvon. Ten sem již několik let nosí starosta Vlčnova Jan Pijáček. „Zvon z uranových dolů je moje vzpomínka na tatínka. Lidi ho mají tady proto, aby si na něj zazvonili a popřáli si štěstí, v duchu si řekli své nevyslovitelné přání,“ prozradil Pijáček.

Zároveň vzpomněl, že zvon je považován za magický nástroj, když lidé v minulosti věřili, že jeho zvuk očišťuje krajinu od všeho zlého. „A co jiného si přát, než aby nás nic zlého nepotkalo,“ doplnil vlčnovský starosta.

Stěžejním bodem programu setkání bylo zpívání státní hymny. „Velmi nám při tom pomohli přátelé z bojkovického folklorního souboru Světlovan, kteří nasadili tu správnou notu,“ dodal s úsměvem Pijáček.

„Přišel jsem udělat něco pro zdraví. Já si ještě pamatuji, když zámeček stál. Byli jsme ještě kluci. Je škoda, že se to tak zničilo. Měl krásný sál s překrásným lustrem,“ zavzpomínal důchodce Jan Křapa.

Zámek Pepčín stával na zalesněném vrchu lesu Obora asi jeden kilometr severovýchodně od Vlčnova. Dnes se dochovala pouze mýtina v lese, kde zámek stával. V roce 1981 byl totiž na základě rozhodnutí Okresního národního výboru srovnán se zemí.

Připomínkou kdysi slavného a vyhledávaného zámku by se měla stát rozhledna. Okolní obce již nechaly zpracovat projekt. Investice přijde na přibližně pět milionů korun. „Bude mít tvar původní věže zámečku. Využívat bude některé jeho architektonické prvky, bude mít cimbuří. To proto, že dokud zámeček stával, tak z lesa koukalo cimbuří věžičky. Byl bych rád, kdyby se tento pohled vrátil zpátky,“ uvedl Pijáček.

Hrabě Václav Kounic věnoval zámek své druhé ženě Josefíně jako letní sídlo. Podle pamětníků se zde scházel „celý umělecký svět“. Chloubou hraběte byla také knihovna, zdobená četnými obrazy holandských mistrů. Nedlouho před svou smrtí (1904) prý svého švagra, hraběte Kounice, navštívil v ještě nedokončeném sídle i hudební skladatel Antonín Dvořák.

Michael Lapčík, ČTK