V suterénu kina Hvězda na otázky odpovídali otec a syn Abrhámovi i herec a režisér Jan Kačer. Dokument Josefa Abrháma mladšího mapuje Kačerovu snahu o vzkříšení uvadajícího Pavla Landovského, jímž mělo být nové nastudování jeho hry Hodinový hoteliér. Spíše než záznamem zkoušek divadelního představení se ale jeho film stává úvahou o uplynulém čase, o ceně přátelství a potřebě posledního velkého činu.

„Problém stárnutí je aktuálním společenským tématem a bohužel i já už mu začínám rozumět. Za mého dětství si dědečkové užili pár měsíců penze a odešli. Díky zázrakům medicíny mají nyní dvacet let navíc. A my pro ně nemáme práci, svět na to není zařízen," rozvinul jednu z hlavních myšlenek filmu Jan Kačer.

Podle něj se tvůrci řídili mottem jít tvořivostí proti smrti. „Strašně jsme se při tom bavili. Taková sranda na pomezí smrti. Je zvláštní a pravděpodobně vás všechny také jednou čeká," doplnil Kačer, jeden ze zakládajících členů Činoherního klubu.

Josef Abrhám mladší, režisér snímku, označil nedělní premiéru za malý zázrak okořeněný účastí samotného Landovského. „Nikdo z nás od začátku nevěděl, jestli se dobereme zdárného konce. Točilo se i deset hodin denně, aniž bychom si byli jistí, že nás další den nepošlou domů," uvedl.

Jeho otec, jeden z nejznámějších českých herců, ocenil kladné a chápavé přijetí filmu festivalovým publikem. „Mohlo to dopadnout všelijak, náhled do soukromí bývalých komediantů však diváky nakonec zaujal. Měl jsem před chvílí telefonát s jednou paní z Kunovic, která o snímku mluvila až nádherně," těšilo Josefa Abrháma staršího.

Dokument Hoteliér se natáčel v září 2011, filmaři jej poté dva roky zpracovávali. V kinech se objeví letos na podzim. Podle Jana Kačera by nemuselo jít o poslední počin této tvůrčí sestavy. „Už teď máme další plány. Snad nepřijde smrt a nezaškrtí je," uzavřel.

PŘEDSTAVUJEME OSOBNOSTI FILMOVKY

Pavel Landovský je herec, dramatik, bývalý disident a signatář Charty 77. Po maturitě na strojní průmyslové škole se čtyřikrát pokoušel dostat na DAMU, avšak marně. Začínal jako řadový statista v teplickém divadle a v průběhu let se propracoval až mezi nejuznávanější české herce. Po podpisu Charty 77 byl přinucen odejít do emigrace do Rakouska, od roku 1989 ovšem opět hraje v České republice. Zářil ve filmech jako Markéta Lazarová, Ostře sledované vlaky, Černí baroni nebo Svatba jako řemen. Do Uherského Hradiště přijel představit svůj nejnovější film, dokument Josefa Abrháma mladšího s názvem Hoteliér. Ten mapuje snahu Jana Kačera o „vzkříšení" Pavla Landovského, jímž mělo být nové nastudování jeho hry Hodinový hoteliér. Spíše než záznamem zkoušek divadelního představení se však film stal úvahou o uplynulém čase, o ceně přátelství a o potřebě posledního velkého činu.

Jan Kačer je především divadelní, ale také filmový režisér, herec a spoluzakladatel Činoherního klubu. Vystudoval obor režie na pražské DAMU, poté působil například v ostravském Divadle Petra Bezruče, v pražském Divadle E. F. Buriana nebo v Divadle na Vinohradech. Jako herec byl k vidění například ve filmech Smrt si říká Engelchen, Cesta hlubokým lesem či Údolí včel. Byl také politicky aktivní. V letech 19901992 zasedal ve Sněmovně lidu Federálního shromáždění za Občanské fórum a po rozpadu Občanského fóra pak za Občanské hnutí. Do Uherského Hradiště dorazil, aby představil film Hoteliér, ve kterém se objevuje po boku Pavla Landovského. Zúčastnil se také promítání filmu Návrat ztraceného syna, ve kterém si zahrál hlavní roli.