„Moje poslední vzpomínky na tyto letecké archiválie se váží k padesátým až šedesátým letům. Tehdy tam ty stroje byly. Kam se poděly, netuším. Bylo by zajímavé zapátrat, kde skončily,“ poznamenal ředitel letiště v Kunovicích Stanislav Sklenář.
O tom, že by někdejší zázrak techniky – letecký motor – i dnes již „veterán“ Junák byl pro nadšence všeho věku lahůdkou, potvrzuje i Michal Švihálek z Uherského Hradiště. „Němci věřili, že Messerschmitt 262 mohl zvrátit válku v jejich prospěch. Byl prakticky prvním letadlem s proudovým motorem, který byl ve druhé světové válce nasazený a tehdy představoval skutečný zázrak techniky,“ komentoval význam technické památky Švihálek, aktivní letec a sběratel válečných archiválií.
Osud leteckých památek z průmyslovky by zajímal i Jaroslava Olberta z Kunovic. „Na průmyslovce jsem se učil do roku 1959 a tehdy tam ještě byly. Dobře si na tu techniku pamatuji. Už tehdy to pro mě byly velmi zajímavé exponáty. V sedmdesátých letech jsem ještě dokončoval takzvanou večerní školu, a to už jsem tam ty stroje neviděl,“ vzpomíná Olbert.
Unikátní motor byl původně majetkem leteckého nadšence Josefa Škopíka. „Na jeho opravě jsem pracoval dva roky a škole ho pak věnoval bezplatně. Budu po něm také pátrat, protože mě jeho osud velice zajímá,“ plánuje Škopík.
Zmizení památek je záhadou také pro někdejšího ředitele průmyslové školy Josefa Piláta. „Na průmyslovku jsem přišel v roce 1965. Na ten motor si dobře pamatuji. Jeho rozřezání, které mělo sloužit k odborným náhledům do nitra stroje, bylo extrémně náročnou operací. Vím také, že si ho po čase někdo vzal, ale dnes už si nevzpomenu kdo. Možná skončil v nějaké místní škole,“ zamyslel se Pilát.
O osudu techniky neví nic ani stávající ředitel Jaroslav Zatloukal. „Mám dojem, že předměty skončily v některém z muzeí, přesně to ale opravdu nevím,“ uvedl Zatloukal.
Případný nález unikátní památky by nadchl i patnáctiletého modeláře Jirku Krejčiříka. „Model Messerschmitt mám ve své sbírce a přiznám se, že tento stroj považuji za mimořádně vyvedený jak technicky, tak vzhledově. Prohlídka jeho motoru by byla velice lákavá. Doufám, že se ho podaří vypátrat a vystavit třeba v leteckém muzeu v Kunovicích,“ neztrácí naději mladý modelář.
Poznatky o osudu obou technických památek uvítají i pracovníci Slováckého deníku.
Messerschmitt Me 262 Schwalbe
Stroje se nasazovaly hlavně proti formacím bombardérů. V souboji s pístovými stíhačkami, jako byl Spitfire či Mustang, vycházel Messerschmitt hůře vinou své menší obratnosti a akcelerace. Do konce války v Evropě německé letectvo oficiálně převzalo 1433 vyrobených letounů, ale do bojů se jich zapojila jen menší část. K největšímu počtu vzletů proti jedinému cíli – tj. svazu bombardérů – došlo zřejmě v úterý 10. dubna 1945, kdy vzlétlo 55 strojů Me 262.
Po válce sice byl letoun poměrně intenzivně zkoumán a zkoušen, ale již mnoho nového nepřinesl — v době hektického vývoje letecké techniky začal velice rychle zastarávat. Devět jednomístných strojů a tři dvoumístné stroje byly po válce zkompletovány a zalétány v Československu jako Avia S-92 a Avia CS-92. Obě verze jsou k vidění v Leteckém muzeu Kbely.
