Nikdy nepreferoval svůj „osobní" píseček, vždycky hleděl co nejvíce prospět druhým. Spolupracovníkům, spoluobčanům, ale také, ač skautem nikdy nebyl, Psohlavcům Uherské Hradiště.

„Pan Malík je víc než čtyřicet let významným pomocníkem našeho střediska. Kdykoliv jsme jej požádali o pomoc, nikdy mu nebylo zatěžko vynaložit pro nás své úsilí a volný čas," řekne sebejistě vůdce hradišťského střediska Psohlavců Jiří Kamas-Sam. Z jeho rukou převzal Miloslav Malík o první únorové sobotě nejvyšší skautské vyznamenání, a to Medaili skautské vděčnosti. Stalo se tak při slavnostním zahájení zimního závodu Rikitanův memoriál na základně U Širokého dubu ve Starých Hutích. Medaili mu udělil Josef Výprachtický, starosta Junáka – svazu skautů a skautek České republiky.

„Vážím si tohoto ocenění, na nějž jsem nikdy nepomyslel. Uspokojení mi přináší pocit z dobré spolupráce se skauty, pro něž jsem mohl něco udělat, ač skautem jsem nikdy nebyl. Lidé by si měli přece pomáhat a já bych si přál, aby měli k sobě blíž," poodhaluje svou životní filozofii Malík, který patří k lidem, kteří něco udělali pro druhé, ale nic za to nepožadovali.

„Uspokojení mi přinášel pocit z dobře vykonané práce, radost a spokojenost skautů, kteří si v překrásném koutě chřibských lesů, na pozemku rodičů mé manželky ve Starých Hutích, mohli vybudovat svoji táborovou základnu," neskrývá radost Malík. Historky z jeho života, práce pro lesy a myslivost v Chřibech by se daly poslouchat celé hodiny.

Jaké „dobíjecí baterky" měl Malík ve svém žití? Dělal to, co ho bavilo. „Vysloveně to bylo lesnické povolání, které jsem mohl ideálně spojit s myslivostí. Ostatně, způsob obživy lidí ve Stupavě, kde jsem se v prosinci 1927 narodil, byla práce v lese. A tak se stalo, že i já jsem začal v patnácti letech pracovat na lesním revíru jako dělník v pěstební i těžební činnosti," listuje vzpomínkami Miloslav Malík.

Když mu bylo dvacet let přijal jej za lesního praktikanta někdejší starohuťský revírník Evžen Erban a pak až do svých jednašedesáti let, kdy odešel do důchodu, procházel nejrůznějšími lesnickými funkcemi. „Kdybych se měl znovu rozhodovat, jaké povolání si zvolit, byla by to opět lesařina," přemítá bývalý lesník ve výslužbě Miloslav Malík.