„Folklor se v naší rodinné historii táhne jako červená nit. Můj dědeček tančil za studií ve Slováckém krúžku v Brně, moji rodiče se v něm poznali, já jsem se v něm potkala s manželem Jiřím, bratr si v krúžku našel svou ženu. Takže folklor je skvělou seznamkou," otevírá s pousmáním jednu kapitolu rodinného života Lenka Rašticová.

Od nejútlejšího dětství jí maminka při svatoborských hodech oblékala do krásného a bohatého jihokyjovského kroje, který se v historii stal symbolem vlastenectví. Její kroje, všední, polosvátečně dožínkový, sváteční a zimní, zůstaly ve Svatobořicích-Mistříně, kde vyrůstala. „První buchlovický kroj jsem vyvdala po přestěhování do městyse pod hradem Buchlovem, ale teď už mám konečně svůj," dává k dobru vedoucí dětského folklorního souboru Děcka z Buchlovic.

Své lásce, folkloru, cele propadla ve Slováckém krúžku v Brně, jehož velkou osobností byl Jan Miroslav Krist. „Tam jsem ochutnala celou bohatou paletu tanců z celého Slovácka – přes Kyjovsko, Uherskohradišťsko, Horňácko, Kopanice … Odborná znalost regionů, pokora a úcta k tradicím, nezištná obětavost pana Krista a jeho ženy se navždy vryly do mého srdce," říká plná nadšení paní Lenka. Podotkne, že co má jednou v srdci, to jí z něj nikdo nevyrve.

Už jako školačka navštěvovala dětský soubor Podkověnka, který vedla i její maminka. Když odrostla dětským střevíčkům, přešla mezi dospěláky Slováckého krúžku ve Svatobořicích a pak v Brně . „To, co bylo zaseto ve slovácké dědině Svatobořice, rozkvetlo ve Slováckém krúžku v Brně, a nyní snad přináší dětem v Buchlovicích své ovoce," poodhaluje svou životní filozofii Lenka Rašticová. Pochopila, že folklor není styl trávení volného času, ale styl života. A to vštěpuje svým třem hudebně nadaným dětem, ale i 50 chlapcům a děvčatům v souboru Děcka z Buchlovic.

Pro paní Lenku je funkce vedoucí Děcek z Buchlovic čest a zároveň závazek. „Letos je to deset let, kdy jsem začala působit původně ve školním kroužku Děcek z Buchlovic. Kromě tří vlastních dětí mám v souboru 47 ,adoptovaných´ a bez lásky a přijetí každého z nich by nešlo fungovat. A to můžu také díky velké podpoře a toleranci manžela Jiřího, aktivním členům souboru, jejich rodin a výboru. Jsme tým a já mám to štěstí, že můžu tady teď s nimi být," dává nepokrytě najevo Lenka Rašticová.