Důvod je zřejmý, zmrzlé hrozny z vinic totiž nikdo nesbíral především z důvodu deštivého začátku podzimu. „Tak špatný rok nepamatuji. Kvůli dešťům při dozrávání a následné nastupující hnilobě to bylo opravdu špatné. Ledové víno jsme proto ani vyrobit nezkoušeli. Hrozny, které pro tento účel běžně necháváme dlouho ve vinohradu, jsme sklízeli už v září a v říjnu. Byly hodně napadené hnilobou," poznamenal Zbyněk Vaďura z polešovického Vinařství Vaďura.

Před dvěma a půl lety, 3. října 2012 naposledy sklízel zmrzlé bobule vhodné pro produkci ledového vína František Jakubík ze Zlechova. „Letos jsme museli poslední hrozny sklidit těsně před Vánocemi, byly totiž všechny silně napadené hnilobou. Podle mých informací na tom letos nebyli lépe ani vinaři v jiných tradičních vinařských oblastech jako v okolí Velkých Bílovic, na Valticku či na Znojemsku," pokrčil rameny jeden z nejzkušenějších vinařů našeho regionu, který hrozny pro své první ledové víno sklidil 7. listopadu 1971.

Někteří sice zvažovali, zda i přes špatný zdravotní stav hroznů do ledového vína jít, nakonec je ale hrozící rizika odradila. „Bohužel na podzim hnily i jinak kvalitní odrůdy. Ponechat je do prvních mrazů by možná něco málo přineslo, ale znamenalo by to také velké ztráty," vysvětlil Pavel Hruška ze stejnojmenného vinařství z Blatnice pod Sv. Antonínkem.

Zkušení vinaři poukazují především na deštivý závěr léta, který nepřál nejdůležitějšímu období pro dozrávání hroznů. „Říjen byl sice už o něco pěknější, ale z hlediska zdraví hroznů to zlepšení už přišlo pozdě. Proto jsme se o ledové víno ani nepokoušeli," popsal zásadní roli počasí předseda občanského sdružení Vinaři Mařatice Bohuslav Jež. Za současných teplot, které by sklizni ledového vína přály, si tak mohou všichni zkušení vinaři o takzvané ledovce s přívlastkem 2014 jen nechat zdát. „Do ledového vína se jde v momentě, kdy udeří mrazy minimálně o mínus sedmi stupních. Při těchto teplotách se musí hrozny sklidit, ale zároveň i zpracovat. Není možné je převést do teplého sklepa a tam teprve začít práci," upozornil František Jakubík. Špatné počasí mělo za následek i to, že o elán přišli vinaři, kteří výrobu ledového vína zvažovali. „My tento specifický typ vín sice ještě nedělali, nicméně vzhledem k loňské kvalitě úrody si myslím, že pokud je vůbec někdo dokázal vyrobit, potkalo ho veliké štěstí. Do budoucna nevylučuji, že se do nich jednou pustíme," konstatoval Libor Zlomek z vinařství Zlomek & Vávra v Boršicích u Blatnice.

Hrozny pro výrobu ledového vína jsou ponechány na vinicích až do mrazů. Z toho důvodu se využívají především pozdní odrůdy, které jsou odolné proti hnilobě nebo opadávání hroznů. Bobule musí být sklízeny při velmi nízké teplotě, konkrétně při mínus sedmi stupních a nižší. Před vylisováním nesmí dojít k jejich rozmrznutí, což má však také vliv na jejich velmi nízkou výlisnost. Ledová vína mají charakteristické výrazné aroma, nižší obsah alkoholu (8–9 procent) a vysoký zbytek cukru. Jsou obvykle plněna do malých lahví, jejichž cena však bývá poměrně vysoká. Odráží se v ní totiž většinou nadprůměrná kvalita ledových vín, technologická náročnost jejich výroby a také nízká výlisnost při zpracování zmrzlých hroznů. Ta činí zhruba 20 procent. Za dva decilitry ledového vína zájemce nezřídka zaplatí tři sta až pět set korun.