Na pátý pokus se Simoně Bočkové dostalo velkého ocenění, když byla za sérii fotografií ze stavění máje v Kuželově odbornou porotou zvolena laureátkou Ohlédnutí 2017.

„Je to zásluha mojí mamky, která mě k poslání fotek dokopala,“ usmívala se šestadvacetiletá studentka z Ostrožské Nové Vsi.

Co říkáte na to, že porota vybrala z pětašedesáti fotografů vaše snímky jako ty nejlepší?
Popravdě jsem to vůbec nečekala. Sice jsem do Ohlédnutí posílala své fotky asi už popáté, ještě nikdy jsem tady ale nebyla. Dělám totiž instruktorku lyžování a bývám v tento čas vždycky na horách. Dneska jsem ale byla výjimečně doma, tak jsem si řekla, že se půjdu podívat. A zrovna to vyšlo.

Co nejraději fotografujete, je to právě folklor?
Já skoro nic jiného než folklor nefotím. Tančím ve folklorním souboru Kuželovjan, a když máme nějaké události, tak pro soubor dělám snímky. A i tyto fotky vznikly pro Kuželovjan při stavění máje během Martinských hodů v Kuželově.

Jaké používáte vybavení?
Dříve jsme fotila na zrcadlovku, jelikož je ale složité skloubit tančení s jejím přenášením, tak v poslední době používám malý foťák Sony. I tyto fotky jsou pořízené tímto malým kompaktem.

Vy jste z Ostrožské Nové Vsi, jak jste se ocitla v Kuželovjanu?
Mám v Kuželově přítele, takže tam už sedm let jezdím. Jinak ale ještě studuji v Brně aplikovanou geoinformatiku. Mám ráda sport, takže, jak už jsme říkala, přes zimu učím lyžování a také jezdíme na plachetnice.

Pojďme ještě zpátky k fotografování. Už jste dříve se svými snímky zaznamenala nějaký úspěch?
Já opravdu fotím, jen pro zábavu, takže do soutěží fotky ani neposílám. Na Ohlédnutí jsem kdysi náhodou narazila a poslala fotky. Popravdě řečeno, tentokrát mě k tomu dokopala moje mamka. I když jsem měla pocit, že ani nemám žádné fotky, tak jsem nějaké vybrala a na poslední chvíli je poslala, aby mi už mamka pořád neříkala, kdy to tam konečně pošlu (smích).

Takže vítězství je vlastně zásluha vaší maminky.
Přesně tak. Byla to celé jedna velká náhoda (úsměv).