Před budovou Obecního úřadu Salaš jej i jeho doprovod přivítala místostarostka Vlasta Mikelová a starosta Velehradu Aleš Mergental. V zasedací místnosti radnice pak zavzpomínal na svou partyzánskou anabázi z Loun do Loun přes Beskydy, Vizovické a Hostýnské vrchy na Slovensko a chřibské pohoří.

Poprvé od II. světové války se mohl podívat k Tománkově hájence, v hluboko v lese za Salaší, která se na sklonku války zapsala do jeho paměti tím, že zde pobýval poměrně početný partyzánský oddíl Olga, jež byl součástí 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky, působící pod vedení Dajana Bajanoviče Murzina na východní Moravě.

„Tu hájovnu si dobře pamatuji. Hájovna byla zbourána, ale na místě někdejších stájí je přístřešek pro turisty. Mám radost, že jsem se se svým doprovodem mohl posadit pod letitou košatou jabloň, která tu byla v době našeho odbojového působení velice mladou jablůňkou,“ řekl s upřeným pohledem do koruny ovocného stromu Ladislav Verner.

Před fotografováním u památníku chřibského oddílu, který v oblasti Tománkovy hájenky a Chřibů v letech 1944 až 1945 operoval proti fašistickým okupantům, ukazoval svojí holí, o niž se při chůzi opírá, jak mají děvčata po jeho bocích stojících správně držet historické samopaly.

Při návratu na Salaš se u památníku ve Vápenicích poklonil památce dvaceti obětem salašské tragédie, největší v historii okresu Uherské Hradiště.

V neděli odpoledne pak Ladislav Verner vzpomínal v obřadní síni velehradské radnice na útrapy II. světové války. Netajil se tím, že jako člen partyzánského oddílu Olga byl při osvobozování Salaše a Velehradu. Z návštěvy zmíněných obcí si Ladislav Verner odvezl do Loun pamětní medaili, připomínající 1. československou partyzánskou brigádu Jana Žižky a partyzánský oddíl Olga.