Byl mezi nimi i jeden z organizátorů tohoto shromáždění msgre Ladislav Hučko, biskup – apoštolský exarcha z Prahy, jenž na závěr pracovního setkání církevních hodnostářů poskytl Slováckému deníku exkluzivní rozhovor.

Kdy a kde vznikla řeckokatolická církev?

Řeckokatolická církev se oficiálně zrodila v roce 1596 v Haliči na základě brestské unie mezi římskokatolickou církví a rusínskou pravoslavnou církví, jež se začlenila do katolické církve, avšak ponechala si dosavadní byzantský ritus neboli tradicí vytvořenou a církví schválenou liturgii.

Podle posledního sčítání lidu bylo na Uherskohradišťsku 93 tisíc věřících. Nejvíce vyznavačů má římskokatolická církev, ale k řeckokatolické církvi se na Slovácku nepřihlásil ani jeden občan. Kolik se jich k vaší víře hlásí v České republice?

Podle sčítání lidu se v České republice přihlásilo k naší církvi pouze osm tisíc občanů. Naše liturgie ale navštěvuje mnohem víc lidí. Pravda, jsou to převážně migranti z Ukrajiny. Odhadem je tedy v současné době v Česku asi dvacet tisíc lidí, kteří se hlásí v modlitbě nebo před spoluobčany k řeckokatolické víře. Na Slovensku vyznává naši víru kolem dvou set tisíc lidí.

Kolik má vaše církev v České republice kostelů a biskupství?

V Praze máme čtyři vlastní kostely, v Karlových Varech, Plzni a Pardubicích po jednom. V Chomutově máme společný kostel s církví římskokatolickou a některé kostely nebo kaple máme od ní zapůjčené. V České republice je pouze jeden apoštolský exarchát řeckokatolické církve.

Liší se bohoslužby vaší církve od západních liturgií?

V bazilice na Velehradě nebo chrámu v Křtinách byly naše mše svaté slouženy ve staroslověnštině a ukrajinštině. Svatostánky, v nichž se mše v průběhu setkání konaly, nebylo potřeba pro naše liturgie nijak zvlášť upravovat. Oficiální řeckokatolické bohoslužby nejsou doprovázeny varhany ani jinými hudebními nástroji. Jediný hudební doprovod zajišťuje sbor, který kvůli jazykové bariéře komunikuje s knězem.

Proč si řeckokatoličtí biskupové zvolili k setkání právě Velehrad, který je baštou římskokatolíků?

Setkání jsme už měli v Římě a na Slovensku. Velehrad jsme zvolili proto, že na naše setkání navazuje kongres, konaný u příležitosti stého výročí unionistických sjezdů, které jsou nám velmi blízké. A pak tu budou cyrilometodějské slavnosti, které vyvrcholí 5. července slavnostní poutní mší svatou. V těchto končinách kdysi působili svatí Cyril a Metoděj a byl tu také položen základ východnímu křesťanství. Zejména ukrajinští biskupové, kterých na setkání přijelo nejvíce, cítí Velehrad jako spojení s jejich církví. A konečně, velehradská bazilika je historický klenot, který stojí za to vidět. Velehrad je tedy po návštěvě papeže Jana Pavla II. v dubnu 1990 jakýmsi mostem mezi východem a západem.