„Naše borovice mohla být vysazena jako jedna z prvních tohoto druhu ve střední Evropě,“ dodal Pavel Novák.

Kastelán Květné zahrady Zdeněk Novák dodává, že rozhodnutí strom pokácet nepřišlo ze dne na den.

„Její stav jsme sledovali už dlouhou dobu. Osudnou pro ni zřejmě bylo poslední léto. Hlavní prioritou je pro nás bezpečnost návštěvníků a samozřejmě i kolonády, která se nachází v její blízkosti,“ vysvětlil kastelán.

Zdroj: Deník/Jakub Omelka

Jako stráž vchodu do zahrady

Historie vysokého stromu se podle kastelána Zdeňka Nováka datuje do konce 19. století.

„Sice se traduje, že ji zde mohl vysadit v 17. století už zakladatel Libosadu (původní název Květné zahrady, pozn. redakce) biskup Karel. Ale vzhledem k tomu, že borovice vejmutovky se k nám do Evropy dostaly až později, držme se raději reálnější verze,“ usmívá se kastelán.

Ve skutečnosti je borovice zhruba 130 let stará. Původně byly vedle sebe vysazeny borovice dvě. Měly strážit vchod do zahrady skrze majestátní 244 metrů dlouhou kolonádu. Do dnešních dnů se dochovala jen jedna a tu najatá společnost pokácela v úterý 11. května.

Dál už bez borovic

O výsadbě nové borovice vedení zahrady neuvažuje. Libosad tak definitivně přichází o borovice.

„Kácení je logisticky složité, navíc hodně fouká,“ řekl v průběhu prací Ondřej Liebl, arborista firmy najaté na pokácení borovice.

„Strom je úplně suchý. Pila do něj zajela jako nůž do másla. Vůbec nejtěžší bylo odřezání vršku, který se při spouštění jeřábem vázal do větvoví. Protože je strom suchý, mohly se větve kdykoliv zlomit a velký kus kmene by se nám zřítil na zem,“ jmenoval Liebl nástrahy, se kterými se museli pracovníci při kácení potýkat.