Nejpozději v dubnu nastoupí na místo Martina Pavlíčka v Lesech ČR nový krajský ředitel.

Co se konkrétních důvodů k odvolání Pavlíčka týče, management Lesů ČR není příliš sdílný.

„Důvodem je zásadní změna přístupu při řešení stávající situace v lesích,“ reagovala mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová na dotaz, co konkrétně se nadřízeným nelíbilo na jeho práci.

Martin Pavlíček ještě zaměstnání definitivně neopustil. I přes odvolání dál zůstává pověřený vedením krajského ředitelství Lesů ČR. Dokud se nenajde nástupce.

„Nový ředitel bude jmenován nejpozději v dubnu,“ ujistila Jouklová. Odvolaný šéf Pavlíček si nemyslí, že by nepracoval dobře.

„Nemám žádný pocit, že bych vyloženě udělal něco špatně. Doba je ale opravdu velmi složitá,“ uvedl s odkazem na kůrovcovou kalamitu.

Na zhoršující se situaci se podle něj podepsal další špatný, suchý rok. Problém je třeba radikálně řešit.

„To chce pan ministr i nově jmenovaný (v roce 2018) generální ředitel. Ten musí dělat opatření. Je to plně v jeho pravomoci, aby si nastavil fungování firmy i své podřízené,“ komentoval své odvolání s tím, že krok generálního ředitele plně respektuje.

„Jsme ve funkcích, které jsou jmenované. Nemáme žádné zaručené fungování na x let. Musíme počítat s tím, že budeme kdykoli odvolaní a nahrazení,“ poznamenal Martin Pavlíček.

HYNOU I BOROVICE

Kůrovcová kalamita se obzvlášť intenzivně projevuje na Rožnovsku. Vloni tady pracovníci Lesů ČR v souvislosti s dlouhodobým oslabením stromů suchem a následně kůrovcem vytěžili 242 tisíc kubíků dříví, v celém Zlínském kraji pak celkem 377 tisíc kubíků.

Také letos očekávají lesníci zvýšený objem těžby právě na Rožnovsku.

„Chřadnutí porostů souvisí především se suchem a klimatickou změnou, hynou i jiné dřeviny než jen smrky, například borovice nebo jasany či jilmy,“ přiblížila mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Letošní první rojení kůrovce ještě nezačalo, lesníci se stále snaží důsledně vyhledávat a zpracovávat kůrovcové dřevo. Stejně musí podle Evy Jouklové postupovat i další vlastníci lesů.

„Proto jsme také nyní odeslali 160 tisíc dopisů drobným vlastníkům lesů, aby kontaktovali odborné lesní hospodáře a nechali les prověřit, zda v něm není kůrovec,“ doplnila Jouklová. Na webu Lesů ČR je interaktivní mapa, v ní může každý svého hospodáře vyhledat.

HLAVNĚ JE NAJÍT VČAS

Základním principem úspěšné obrany lesů zůstává včasné vyhledání napadených stromů, jejich pokácení a účinná asanace.

„Podnik letos na sezonu přijal v kraji dalších dvacet šest pracovníků s hlavním úkolem vyhledat a označit k těžbě kůrovcem napadené stromy. V létě posílí jejich řady i studenti lesnických škol,“ uvedla Jouklová.

Lesy ČR podle ní využívají všechny dostupné metody ochrany lesa: obvyklé lapáky či lapače i metody nové použití insekticidních sítí na skládkách, netkané textilie v kombinaci s chemickým ošetřením dříví. Letos plánují využít i takzvanou fumigaci (plynování).

Vyhledávání nových ložisek a jejich likvidace.

To jsou základní kroky v boji s kůrovcem také podle Rostislava Poláška, jednatele společnosti Městské lesy Rožnov pod Radhoštěm.

„Jsme zasaženi velice významně. V číslech je to brutální. Nárůst je veliký, jsme na troj- až čtyřnásobku běžné roční těžby. A letos znovu takový nárůst čekáme,“ prozradil Polášek.

Kůrovec podle něj začíná létat v počasí od 18 stupňů Celsia.

„Očekáváme, že v průběhu dubna začne být aktivní,“ odhadl Polášek. Rožnovští lesníci se proto snaží využít chladnější počasí, dokud to jenom jde.

„Využíváme ho k sadbě, abychom dosáhli co nejlepší ujímavosti sazenic. Třetinu plánovaných sazenic máme v zemi,“ uvedl Polášek.

Dřevo napadené obalečem smrkovým zpracovávají lesní dělníci také na Valašskomeziříčsku. Vlivem zimních mrazů a nabobtnání se ze stromů začala odlupovat kůra.

„Proto je musíme do konce března zpracovat, abychom měli čistý les,“ vysvětlil v minulých dnech jednatel společnosti Městské lesy a zeleň Marek Netolička.

Původně měla firma v tomto čtvrtletí vytěžit 1500 kubických metrů dřeva, ve skutečnosti to bude o pětinu více. Celoroční těžba, spočívající převážně v likvidaci následků kůrovcové kalamity, by v krajním případě mohla dosáhnout až 20 tisíc kubíků, což je téměř dvojnásobek proti loňsku. Odbyt je navzdory přebytku dřeva na trhu zajištěn, i když za nižší ceny, než jaké platily před kalamitou.

Lesníci nyní s napětím očekávají další vývoj počasí.

„Vlhký začátek jara by rojení kůrovce mohl zbrzdit,“ přál by si Netolička, jenž už plánuje opětovné zalesňování.

„Sadební materiál si pěstujeme ve vlastních školkách. Zvýšíme podíl listnatých stromů, zejména buků a dubů, ale někde se bez smrku neobejdeme. Vysadíme ho jako přípravnou dřevinu, aby vytěžené plochy nezarostly buřením. Postupně k němu dosadíme listnáče nebo jedle,“ dodal jednatel firmy.

ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU