Je čtvrtek 8. února a vstupuji dovnitř. Zpoza krabic přetékajících záplavou krepových kvítků rozličných barev ke mně obrací svůj zrak třicet žen sedících za dlouhým zástolím.

Jsou mezi nimi členky místního pěveckého sboru Tetičky, bývalé členky folklorního souboru Kunovjan, ale i dobrovolnice, které sem přicházejí, protože je to prostě baví.

„Jako třeba babičky jezdců, mezi nimiž nechybí ani osmdesátiletá paní Kolůchová. Za ty roky jde o ustálenou partu,“ popisuje aktérky růžičkové manufaktury dlouholetý organizátor jízdy králů v Kunovicích Milan Stašek, jenž dělá autorovi tohoto textu průvodce.

Krojový ples ve Vlčnově s představením družiny a dívek ročníku 2006 i budoucího krále Františka Janči.
Budoucí vlčnovský „panovník“ František Janča pochází z „královské“ rodiny

Dnes mezi tvůrkyně krepové výzdoby přišel také budoucí král, osmiletý Patrik Libosvár se svojí maminkou. Oba se zapojují do tvorby barevné krásy.

Jedna růžička se skládá z dvanácti nastříhaných součástí. Pak se kvítky kompletují do celků. Šest druhů růžiček rozkvétá v celé řadě barevných variací. Poupátka jsou pouze pro krále. Patrik se snaží a pod dohledem maminky mu to jde.

Krojovaní z celého regionu tančili Moravskou besedu na plese v Babicích
Krojovaní z celého regionu tančili Moravskou besedu na plese v Babicích

„Z hromádky už předem nasekaných krepových koleček si jich vezmete dvanáct, protože z tolika vrstev růžičku tvarujete. Kolečka si nastřihnete na několika pravidelných místech a jejich konce pak postupně na všech dvanácti polotovarech zatočíte. Všechny pak vpichujete na připravený drátek, až vytvoříte pěknou růžičku. Stihnete to zhruba za deset minut, když si pospíšíte. To se ale nedá pořád. Musíte někdy také zvolnit,“ popisují mi tetičky technologický postup toho, jakým způsobem krepová růže spatřuje světlo světa.

Za měsíc vyrobí pětatřicet tisíc růžiček

Z kvítků v krabicích pak dvojice specialistek na jejich splétání vytváří dlouhé ozdoby postrojů, jimž se říká věnec. Na ně, tedy pevnou, jedenáct metrů dlouhou část postroje a více než dvoumetrovou ohlávku, je pro jednoho koně třeba 1600 růží.

Tetičky je upletou během dvou odpoledních šichet. Pro 22 koní jezdců tak Na Pálenici vyrobí během měsíce více než 35 tisíc růžiček.

„Dalších 1800 růží na jednoho koně pak vytvoří třásně, které budou přišity k věncům. To už ale musí nachystat jednotlivé rodiny každého z jezdců. Věnce musí mít navíc podšívku, aby nedřela a nedráždila kůži koní. Třásně se našívají k té podšívce,“ tvrdí Milan Stašek.

Arcibiskup Jan Graubner sloužil v neděli 4. února 2024 mši svatou v kostele svatého Floriána v Nedakonicích a požehnal zde oltář.
Arcibiskup Graubner si odskočil na Moravu. V nedakonickém kostele požehnal oltář

Každý kůň má podle jeho slov svůj specifický vzor i barevnou kombinaci. Všechny jsou inspirované kunovickou výšivkou. Třásně tak v rodinách jezdců vzniknou celkem ze 43 tisíc ozdobných růží.

Během zhruba hodinové exkurze jsem svědkem také toho, jak si dobrovolnice s růžemi v rukou vyplňují čas zpěvem. Pospolitost naladěná na stejnou notu má své kouzlo v každé době. U společné práce Na Pálenici si jej letos mohly zažít desítky místních výrobkyň růžičkové krásy pro jarní jízdu králů v Kunovicích. Ta se tam pojede v neděli 19. května.

Jízda králů v Kunovicích. Ilustrační fotoJízda králů v Kunovicích. Ilustrační fotoZdroj: Deník/Jan KarásekJÍZDA KRÁLŮ má podle všeho kořeny v pohanské době, kdy mezi sebou chlapci soutěžili při vyhánění dobytka. Nejlepší byl králem.

Jiní vidí kořeny v útěku uherského krále Matyáše Korvína před Jiřím z Poděbrad. Aby se neprozradil svým vzhledem a mluvou, oblékl se do ženského kroje a do úst si vložil růži.

První písemná zmínka o konání této slavnosti v Kunovicích je z roku 1897. Jízda králů se zřejmě jezdívala každým rokem až do roku 1914, kdy byla tato tradice přerušena I. světovou válkou. Po jejím skončení byly jízdy králů opět obnoveny a jezdily se pravděpodobně až do roku 1944.

První poválečná jízda králů se konala v roce 1954. V průběhu let byla tradice několikrát přerušena. K poslední obnově došlo v roce 1996. Jízda králů tehdy dobře zapadla do průběhu oslav 800. výročí první písemné zmínky o Kunovicích.

Slavnost byla pro svou jedinečnost 27. listopadu 2011 zapsána do reprezentativního seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Kromě Kunovic se jízda králů jezdívá také každoročně ve Vlčnově, jednou za tři roky v Hluku, a nepravidelně ve Skoronicích. Zdroj: www.kudyznudy.cz