Datum však starosta obce i pracovníci zhotovitelské kamenické dílny tají. Kalich tak leží na volném prostranství, rozložený na dvě části. Většina návštěvníků netuší, o co jde. „To je asi nějaká starobylá napaječka pro zvířata" konstatoval s otázkou v hlase směrem ke svým přátelům jeden z návštěvníků archeoskanzenu. „Chtěli bychom křtitelnici odhalit slavnostně, za účasti patriarchy pravoslavné církve. Na přesném datu jsme se ale ještě nedomluvili," poznamenal jeden ze spolumajitelů kamenické dílny Vladimír Novák.

Pro výrobce kalichu, kterým je kamenický mistr dílny v Tupesích, i pro starostu Modré znamená usazení kalichu v archeoskanzenu značnou úlevu. Zhotovení nádoby, která má být replikou křtitelnice, ve které byl s velkou pravděpodobností pokřtěn první český kníže, přemyslovec Bořivoj, totiž provázela těžká úskalí. Práce začaly v květnu minulého roku a tehdy kamenický mistr odhadoval, že bude hotová za dva týdny. Její výroba nakonec trvala zhruba rok a půl. Náročné bylo vybrat vhodný kámen, který by zaručoval dobrou tvrdost, ale musel být zároveň vhodný k opracování. Kámen nakonec museli řemeslníci přivést až z kamenolomu ve Žlutavě. Několik dnů po zahájení prací se vážně zranil kamenický mistr Pavel Forman a na opracování kamene několik měsíců nemohl pracovat. Nastaly také potíže s financováním projektu. Netradiční prvek, který se má stát ozdobou archeoskanzenu tak „doputoval" na své místo teprve v těchto dnech. „Práce byly mimořádně fyzicky náročné," poznamenal před časem kameník Pavel Forman.

Na rozdíl od spolumajitele kamenické firmy Vladimíra Nováka vedení Modré se slavnostním odhalením repliky kalichu příliš nepočítá. „Jsme celkem dost pracovně vytíženi, takže si nemyslím, že k nějaké slavnosti dojde. Všechny možnosti ale projednám s výrobcem křtitelnice," připustil nakonec starosta Modré Miroslav Kovářík. O tom, že křtitelnice bude skutečný unikátem, mluví i odborníci. Její podoba má být totiž napodobeninou obřadní nádoby známé z písemných pramenů z oblasti dnešního Bulharska. Kamenný kalich, který bude k vidění i v Modré, naši předci používali při křtech v 60. letech 9. století. Podobné křtitelnice se občas objevovaly také v byzantských svatostáncích. Několik takových exemplářů se nachází i v římských kostelích. „V podobné nádobě ale křtil Metoděj i prvního českého knížete, přemyslovce Bořivoje. Mělo k tomu dojít ve velkomoravském kostele v Uherském Hradišti-Sadech. Je tedy teoreticky možné, že při tomto obřadu použili nádobu podobnou té z Modré," vysvětlil archeolog brněnského Zemského muzea a odborný garant projektu Jiří Galuška. Ten poznamenal, že nezná v České republice místo, kde by se podobná křtitelnice nacházela.