Netrvá to dlouho a krátce po deváté ráno se k jejímu domu se zpěvem blíží po celé šířce silnice roztažená desetičlenná skupina očekávaných hostů.
Studentka druhého ročníku Obchodní akademie v Uherském Brodě je první z osmi děvčat ročníku 2001, které se letos ve Vlčnově starají o svého krále, jehož čas přijde o posledním květnovém víkendu. Tehdy nasedne na svého koně, aby absolvoval letošní ročník jízdy králů.
Vendula přiznává, že o krojovém plese při představování krále měla možnost si s ním zatančit.
„Docela mu to šlo. Bylo vidět, že se na svou roli zodpovědně připravuje,“ směje se dívka, jejíž starší bratr, před pár lety jel jízdu králů jako součást královské družiny.
Nepřehlédnutelným symbolem královské družiny je šestimetrový kančúch, jak se ve Vlčnově a Veletinách označuje žila, tatar, kocvar či pomlázka.
Svůj ročníkový kančúch pletli legrúti narození v roce 2001 u jednoho z nich, Erika Mikulce doma.
„Napřed jsme museli pohledat a nařezat z vrb kolem potoka dostatečně dlouhé prútí. Pak jsme se pustili do pletení. To víte zpívalo se u toho, popíjelo, a po třech hodinách byl kančúch na světě,“ usmívá se Erik Mikulec těsně před tím, než Vendulu vymrskají za pomoci kančúchu ročníkového i těch malých, osobních, kterými to ale více štípe.
O něco menším, dvoumetrovým kančúchem vyplatili členové cimbálové muziky Litera svoji kamarádku Báru Zemkovou v nedaleké hradčovické Lhotce. Také tam si na dívce muzikanti smlsli za pomocí osobních mrskaček.