„Stalo se to o růžencové pouti, minulou neděli. Nejdříve tu byli hasiči s plošinou, ale ta měla jen třicet metrů a na věž nedosáhla, takže jsme museli objednat větší jeřáb ze Šarov, abychom zjistili příčinu, kříž opravili a mohli jej znovu v pořádku osadit. Nebylo to jednoduché, v této velikosti je to snad jediný jeřáb v našem okolí," vysvětluje starosta Bánova Zbyněk Král. A dodává, že cena za služby podobného zařízení se šplhá řádově na tisíce korun. „Ale bezpečnost je na prvním místě, navíc arcibiskupství má na své budovy pojistky, takže to snad nebude tak hrozné."

Paradoxem je, že den, kdy se dva horolezci a odborníci na výškové práce díky jeřábu mají podívat kupoli na zoubek, byl stanoven podle předpovědi počasí. „Že je střecha kluzká, to nám nevadí, budeme většinou viset. Horší je to kvůli elektrice, se kterou tam asi taky budeme muset pracovat," vysvětluje s úsměvem jeden ze dvou odvážlivců, kteří se výšek nebojí, Roman Macík ze Zlína. Úterní zakázka pro něj není až takovou zvláštností. „Třeba minulý týden jsme lezli na dvacetimetrový komín, který byl úplně nakloněný, jak byl ztrouchnivělý. Čas od času se něco podobného naskytne," říká, zatímco se jeho kolega Petr Mezihradský už pomalu upevňuje do postrojů. Těsně před osmou hodinou ranní se zatím sám vznese, zavěšený na obrovském háku, k černé věžičce, aby zkontroloval její stav. „A my musíme do školy, to není fér," brblají dva kluci s aktovkama, pro které je jeřáb rozhodně větší vzrůšo než matematika.

Za pár minut je horolezec dole a svého kolegu i starostu Krále informuje o situaci nahoře. „Nejhorší bude upevnit tu kouli, tu je těžko nějak zachytit, na to si musíme dát pozor," upozorňuje Roman Macík. Dalších čtyřicet minut se neděje nic. Horolezci se chystají, stále hustě prší a jediným odvážným u kostela zůstal v nevlídném počasí starosta.

Před devátou hodinou se pak konečně oba muži opět vznesou k nebi. Půl hodiny čarují okolo vrcholku kostela s tlustými provazy a přesně ve čtvrt na deset se i s kupolí a křížem snášejí opět k zemi. „Stojná tyč kříže v kupoli stála celá ve vodě. Je shnilá," hlásí hned příčinu náklonu. „A nějaké poselství tam není?" ptá se nedočkavě starosta. Petr Mezihradský hrábne do vnitřku kupole a vytáhne ruku v rukavici. „Bahno a rez," říká s úsměvem.

„To nevadí, ale stejně jsem si oddechl. Už se nám bude lépe spát. Při každém větru jsem teď lítal pod kostel, jestli to náhodou nespadlo. Bylo to dnes dobrodružství, naštěstí s dobrým koncem," usmál se nakonec s úlevou Zbyněk Král.

Autor: Petra Kučerová