Kriminalistům na okresním ředitelství policie v Uherském Hradišti velí pětatřicetiletý Miroslav Bartys (na snímku). Právě detektivové mají v pracovní náplni pátraní po pohřešovaných a hledaných osobách.

Součástí vaší práce je i pátrání po pohřešovaných osobách. Jak velkou část každodenní činnosti tvoří?

Procentuálně bych si to netroufl hodnotit, ale jde o velmi významný díl. Hledáme osoby, které jsou pohřešované, což znamená, že jejich blízcí oznámili, že se nevrátili domů. Pátráme i po osobách podezřelých z trestných činů, které mají nastoupit do výkonu trestu. Častým jevem totiž je, že zločinci se brání nejen odhalení, ale pak se i vyhýbají trestu.

Věnuje se této činnosti speciální oddělení či speciálně vyškolení odborníci?

Samozřejmě máme specialisty přímo vyčleněné jenom na pátrání po hledaných osobách a věcech. Pátraní po osobách však není jen prací kriminalistů, ale všech, včetně uniformovaných a dopravních policistů. Jde o každodenní práci napříč všemi policejními složkami.

Je mezi pohřešovanými osobami víc dětí, nebo naopak dospělých či starých lidí trpících případně nějakou duševní poruchou?

Rozhodně je víc pohřešovaných starších lidí, tedy minimálně dospělých. U dětí se to stává naštěstí jen výjimečně, ale je to vždycky problematičtější. Když se ztratí dospělý člověk nebo odejde úmyslně a není vážně nemocný, tak je rozumově i díky zkušenostem schopný se o sebe postarat. U dětí je to však záležitost ohrožení života, tedy pokud zůstávají samy přes noc venku. Samozřejmě záleží i na počasí.

Dá se říct, jaké jsou nejčastější důvody odchodu z domu?

Co se týká dospělých jedná se buď o rodinné, či osobní problémy, kdy dotyčný chce být na čas sám. Potom jsou to lidé nemocní, kteří zabloudí a nejsou schopní si sami najít cestu zpátky.

Jaké postupy a techniku používáte při pátrání?

Záleží na lokalitě a době, kde a kdy se hledaný člověk ztratil. Důležitý je také čas mezi ohlášením a samotným odchodem hledané osoby. Pokud předpokládáme, že hledaný se nachází v konkrétní lokalitě, například v lese, jde o pátrací akci za použití vrtulníků a termovize. V další řadě jde o pátrání za využití svědeckých výpovědí nebo zaměření mobilního telefonu. Samozřejmě o zaměření zapnutého mobilu se můžeme pokusit, jen když máme patřičné povolení.

Zefektivnily moderní technologie pátrání po hledaných osobách?

Určitě. Každá nová metoda znamená pozitivní krok v policejní práci.

Kdo bývá největším pomocníkem při pátracích akcích v terénu?

Záleží na charakteru a rozloze lokality, ale velmi pozitivní zkušenosti máme ze spolupráce s místními občany. Vždy, když jsme požádali o spolupráci a pomoc, přišli, a tak se při vytváření rojnic či soustředných kruhů promísili s policisty. Díky takovéto pomoci se zkracuje doba možného nalezení hledaného člověka, který může být ve zdravotní tísni a potřebuje pomoc.

Ovlivňují pátrání i případné informace o zdravotním stavu hledaného?

Samozřejmě, a to nejen o zdravotním stavu po fyzické stránce, ale i té psychické. Pokud známe důvod, pro který dotyčný odešel, jde o velmi významné hledisko pro samotné pátraní. Je důležité vědět, zda se dotyčný skrývá a nechce být nalezen, nebo je nemocný a někde může ležet a potřebuje pomoc.

Jakou roli pro úspěch při pátrání hraje doba, po kterou je dotyčný nezvěstný?

Záleží to případ od případu. Pokud odejde zdravý člověk z domu, nikdy se nedá říct, že již nemá cenu pátrat. Obzvlášť v dnešní době otevřené Evropy. Vždy doufáme, že dotyčného najdeme. Samozřejmě záleží, zda člověka hledáme měsíc, nebo deset let. Já osobně však nepamatuji, že by se podařilo nějakého člověka najít po desíti letech. Buďto se taková osoba úmyslně ztratila ze zorného pole policistů v celé Evropě, nebo v tom horším případě už nežije.

Přečtěte si také:

Některé osoby policie hledá už více než 12 let

Vše o pohřešovaných osobách na Slovácku naleznete vpravo nahoře v oddíle Související články