Od předmětu inspirace jsou často odvozeny i názvy. halůzkové, kostelové či obdivuhodné zelové. Jednou z žen, která zmíněné kraslice zdobí, je Ludmila Dvořáková z Uherského Hradiště-Sadů, jež v pondělí 23. března oslavila své jednaosmdesátiny. Její rodiče pocházeli z Ostrožské Nové Vsi, vesnice, která byla kdysi jakousi kraslicovou velmocí.

Pryč je doba, kdy se křehká krása batikovaných kraslic rodila ve vesnických domcích s malými okénky. Pak se tato tvorba přestěhovala do domů v městských sídlištích. V jednom takovém, v Sadech, žije a zdobí kraslice hned trojím způsobem Ludmila Dvořáková, bývalá učitelka matematiky, tělocviku a výtvarné výchovy. Zdobení kraslic ji začala učit její babička snad od deseti let, ale ona se jejich tvorbě začala věnovat, až byla v důchodu.

Sonda Solar Orbiter nese na oběžnou dráhu kolem Slunce také přístroje vyvinuté firmou BD Sensors ze Slovácka.
Sonda Solar Orbiter nese k Slunci přístroje ze Slovácka

„Vícebarevné batikované kraslice, jako symbol jara, byly a dodnes jsou velmi žádaným exportním zbožím. Postupným nanášením včelího vosku za pomoci trubičky zvané stužka a překrýváním barev je vytvářen jemný geometrický či výraznější rostlinný vzor, určený fantazií malérečky,“ vysvětluje bývalá kantorka.

Od předmětu inspirace jsou často odvozeny i názvy. Kostelové kraslice čerpají z výzdoby chrámových oken a stropů, proto se jim říká oknové, stropové na kalich srdce Páně. Halůzkové vyžadují cit pro rostlinné motivy. Dostaly pojmenování podle toho, že se zdobí nejrůzněji formovanými větévkami s malými lístečky a stylizovanými květy. Halůzkové kraslice mají černý podklad, jak je ostatně běžné u všech kraslic pocházejících z Ostrožské Nové Vsi.

„Samotný motiv je pak bílo-žluto-červený. Na bílou skořápku se namalují voskem vzory, ta se obarví ve žluté barvě a pak přijde takzvané bednění. Voskem se vytvoří ozdoby, které zůstanou žluté. Pak se vajíčko namočí do červené barvy, opět se ozdobí a nakonec se dá do černé barvy,“ přibližuje postup malérečka ze Sadů. Když kraslici zabední voskem a obarví načerno, pak ji nad kahánkem nahřeje a vosk setře.

Obdivuhodné jsou novoveské kraslice zelové, které jsou technickou variantou voskem batikovaných kraslic. „Způsob zdobení zelových kraslic je připisován novoveské Alžbětě Bartysové, žijící v 19. století. Já jsem se to naučila od její vnučky, Kateřiny Botkové, která byla mojí babičkou.

Technika zelových kraslic spočívá v tom, že se malovat voskem začíná na žlutě obarvené skořápce. Když je základní kresba hotová, vajíčko se obarví v červené barvě,“ vysvětluje malérečka.

Co má zůstat na kraslici červené se zamaluje voskem, a to pomocí takzvané stužky. Vajíčko se pak vymyje ve vodě z kysaného zelí nebo v octové vodě až na bílou skořápku. Ta se opatrně nahřeje nad plamínkem, vosk se z ní setře a zelová kraslice se vyloupne v celé své kráse.

Vesele popíjeli v hradišťské restaurační zahrádce. Porušili tím nařízení vlády.
Vesele popíjeli v hradišťské restaurační zahrádce. Porušili tím nařízení vlády