Zručnou tvůrkyní je studentka učitelství třetího ročníku olomoucké pedagogické fakulty Zuzana Vlčková ze Starého Města.

Tvorbu vzácných sítinových kraslic bude tato mladá řemeslnice od třetího březnového víkendu předvádět před zraky diváků v muzeích v Hodoníně, Veselí nad Moravou a Kyjově. Navíc k tomu přidá rady, jak při zdobení netradičních kraslic postupovat. „Předvádět zdobení kraslic budu už poněkolikáté. Ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti jsem tuto techniku zdobení kraslic představila už vloni a předloni,“ svěřuje se mladá krasličářka a přiznává, že neví o nikom, kdo by v České republice zdobil vaječné skořápky dužninou z jezerní sítiny, což je tráva mokřin a mělkých vodních ploch.

Do tajů starobylé techniky zdobení kraslic ji zasvětila dnes už nežijící sousedka, mistryně lidové umělecké výroby Hermína Otépková. Ta se zdobení kraslic jezerní sítinou naučila od své maminky, pocházející ze Slovenska. Tam se sítině, která roste v mělkých vodách rybníků, říkalo šáší. Proto paní Otépková o kraslicích zdobených bílou dužninou ze sítiny říkávala, že jsou šáškované.

„Paní Otépková mně prozradila nejrůznější triky, jak se sítinou pracovat, a byla moc ráda, že budu pokračovat v jejích šlépějích. Největším problémem je ale sítinu sehnat. Otépkovi mně sice poradili, kam na ni jít, jenže dnes už tam neroste, a pokud ano, je méně kvalitní. Musím tedy za ní vyrážet do mokřin a močálů mimo region,“ přibližuje Vlčková peripetie při realizaci netradiční technologie zdobení kraslic.

Od útlého dětství ji bavily ruční práce, se svým bratrem se odmalička obléká do kroje a vloni se svým přítelem Jakubem Kotačkou dokonce vládli jako starší stárci hodové chase ve Starém Městě.

„Za vyšlehání o letošním Velikonočním pondělí dám z lásky Jakubovi kraslice nejen šáškované, ale i reliéfní, které už několik let také zdobím. Kraslicemi obdaruji také své přátele i známé,“ naznačuje studentka, která také dovede o svém umění poutavě vyprávět. Taje zdobení kraslic duší ze sítiny si ale při předvádění nenechává pro sebe.

„Pravda, jde o zajímavou techniku zdobení kraslic, ale k nejtěžším asi nepatří. Skořápku je potřeba dobře umýt a nechat ji vyschnout. Dírky na jejích vrcholcích se nezalepují, protože poslední fází výroby je provlečení kraslice barevnou stužkou. Vyloupnutá bílá dužnina ze sítiny je na omak podobná velice jemnému molitanu. Na skořápku se lepí v proužcích, spirálách a vlnovkách těstem z mouky, vody a tekutého lepidla a doplňuje se barevnými stužkami nebo textilem. Sítinovou kraslici je potřeba při úschově na příští sezonu uložit tak, aby ji nenapadli moli,“ popisuje výrobní postup mladá řemeslnice, která má při tvorbě kraslic trpělivost, smysl pro detail a pevnou ruku, bez nichž by podle svých slov šáškovaná vajíčka nevytvořila.