Region tak podle nich nepokrývá vlastní spotřebu a štěrkopísek musí dovážet odjinud. Zda je to dobře, či nikoliv, to Zlínský kraj doposud nezveřejnil. Protesty obyvatel Ostrožska, kvůli pitné vodě u štěrkopískových nalezišť navíc už několik let brzdí zahájení těžby v další tamní lokalitě.

„Většina stávajících ložisek ve Zlínském a Olomouckém kraji těží převážně písky a štěrkopísky s převažující písčitou frakcí do 4 mm, takže v žádném případě nenaplňuje poptávku na trhu po hrubší frakci. Důsledkem toho v regionu za posledních pět let vzrostly ceny přírodního kameniva minimálně o 20-25 %. V současnosti dokončujeme ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu studii, která zhodnocuje reálný stav zásob a perspektivy využívání ložisek a zdrojů stavebního kamene a štěrkopísků na území ČR. Z předběžných výsledků zcela jednoznačně vyplývá, že v regionu je třeba podpořit nové záměry a otevřít nová ložiska,“ říká ložiskový geolog Josef Godány z České geologické služby.

Téměř 10 let usiluje o otevření pískovny mezi Uherským Ostrohem a Moravským Pískem společnost České štěrkopísky. Proti tomu se však dlouhodobě staví staví vedení obou obcí, v katastru kterých se ložisko nachází, včetně těch ostatních v okolí.

Jejich obyvatelé proti záměru těžaře demonstrují a podepisují petice. Důvodem je jejich obava o to, aby nedošlo ke znečištění zdroje pitné vody, pro 140 tisíc obyvatel regionu, nacházejícího se v blízkosti zamýšlené těžby.

„Geologické průzkumy z roku 2013 prokázaly, že ložisko vykazuje dostatečný objem velmi kvalitní suroviny s hrubou frakcí od 4 do 16 mm. Jde tedy přesně o materiál, který kraj potřebuje. Bohužel však otevření pískovny zatím naráží na obavy místních obyvatel z ohrožení zdroje pitné vody. Krajský soud v Brně přitom na konci loňského roku vyvrátil většinu klíčových argumentů odpůrců záměru, když uvedl, že primárně veřejným zájmem je jak zásobování obyvatelstva pitnou vodou, tak těžba nerostných surovin, a že v tomto případě navíc těžba vodu neohrozí,“ říká Miroslav Mužík ze společnosti České štěrkopísky.

Podle senátorky Anny Hubáčkové, by však po schválení aktuálního pozměňovacího návrhu vodního zákona, byla prioritní právě pitná voda. V případě pohledu vedení města Uherský Ostroh, se týkají výtky územního plánu.

„V tom nám soud vyhověl, i když nepředpokládám, že by mělo jít o úplný obrat. Čekáme, kam se to posune dál,“ řekl Deníku Vlastimil Petřík.

Ve Zlínském kraji podle mluvčího společnosti České štěrkopísky Petra Duška nedávno skončila těžba ve významných ložiscích Ostrožská Nová Ves, Ostrožská Nová Ves 1 a Police u Valašského Meziříčí. Zároveň došlo ke zrušení dobývacího prostoru Hustopeče nad Bečvou I.

„Před zrušením je v minulosti velice významný dobývací prostor Ostrožská Nová Ves. Ve všech případech jsou důvodem ukončení těžby nulové zásoby,“ upřesnil Petr Dušek.

Pokud se nepodaří otevřít nová ložiska, dle údajů České geologické služby se může v následujícím období surovinová soběstačnost Zlínského kraje v oblasti štěrkopísků ještě zhoršit.

„Pouze dvě stávající ložiska mají totiž disponibilní zásoby nad 10 let. Čtyři pískovny naopak vykazují velmi nízkou životnost do 5-8 let. Na konci 20. let zůstanou v regionu pouze tři pískovny. Horší situace bude v té době už pouze ve dvou krajích ČR,“ varuje Petr Dušek.

Velmi podobná situace jako u štěrkopísků je ve Zlínském kraji podle jeho slov i v oblasti drceného kameniva, které je nezbytnou surovinou do asfaltu, betonu i kolejových loží.

Zlínský kraj na dotazy redaktora Deníku k dané problematice nereagoval.

„Krajské úřady často ani nemají k dispozici odborníky na tuto problematiku a agendu svěřují těm, kteří s těžbou nerostných surovin nemají mnoho společného. Výjimkou jsou Liberecký a Jihočeský kraj, které jako jediné mají zpracované relativně kvalitní a aktuální materiály. Většina krajů naproti tomu má tyto dokumenty dávno neaktuální,“ uvedl Josef Godány.

Za rok 2019 bylo podle Petra Duška ve Zlínském kraji vytěženo dohromady 417 tisíc m3 štěrkopísku. Sousední Jihomoravský kraj vytěžil za stejné období 1,71 milionu m3 štěrkopísku.