Umělec tak získal cenu Pro Amicis Musae, kterou obdržel včera ve zlínském klubu Alternativa. „Při mírné ješitnosti to člověka potěší, obzvlášť když přihlédnu ke kvalitě konkurence, která byla veliká. Jenom mě trošku zaráží, že všem mým oceněným předchůdcům už bylo osmdesát let, tak snad to není nějaké znamení,“ žertoval dobře naladěný sochař.

Určitě to je velice příjemné, jak se cítíte?

Přiznám se, jsem za to rád. Je to pro mě letos takový bilanční rok. Před třiceti lety mě zavřeli, před dvaceti lety jsme získali svobodu a před desíti lety jsem dokončil kapli Redemptoris Mater (soukromá papežská kaple ve Vatikánu, pozn. aut.).

Musí to být čest, pracovat na takových dílech.

Každý úkol je nádherný, člověk musí být otevřený a přijímat vše s pokorou a odstupem. Ale zrovna práce na této kapli, to byla pro mě obrovská odměna.

Co chystáte do budoucna?

Chci udělat bronzový věnec z kousků vosku od třiceti přátel horolezce Martina Minaříka (zemřel při výstupu na Annapurnu, pozn. aut.). Ten věnec někdo zanese příští rok pod Anapurnu, kde Martin leží. Je to velice zavazující věc a připadá mi to zásadní.