Informovala o tom krajská radní pro kulturu Zuzana Fišerová po setkání s Kateřinou Arajmu, generální ředitelkou Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, jenž je vlastníkem objektu a investorem oprav za 436 milionů korun.

„S paní ředitelkou jsme detailně projednaly harmonogram rekonstrukce. Kraj nyní pomůže hledat prostory, které poslouží jako bezpečný dočasný depozitář pro uchování historických předmětů, aby nedošlo k jejich poškození během stavby,“ sdělila Zuzana Fišerová.

Momentálně podle ní probíhá stavebně technický a stavebně historický průzkum, který by měl být dokončen ještě letos. Na vytvoření expozice Muzea totality má Zlínský kraj zatím vyčleněno 14 milionů korun,“ uvedla radní, která již dříve absolvovala schůzky týkající se připravované expozice například s Luďkem Navarou, dlouhodobě mapujícím zločiny komunismu.

„Dořešení hradišťské věznice považuji za dluh naší společnosti vůči všem, kteří zde trpěli,“ řekla Zuzana Fišerová.

V roce 2019 schválilo Ministerstvo financí ČR investiční záměr na rekonstrukci areálu věznice. Na přípravné práce dosud bylo ze státního rozpočtu vyčleněno 90 milionů korun. Vloni na jaře se z něj vyvezlo 133 tun odpadů a sutě a v červenci 2020 byl objekt poprvé v historii kompletně stavebně technicky zaměřen.

Zlínský kraj je jedním ze signatářů Memoranda o spolupráci ve věci budoucího využití bývalé věznice, které v roce 2016 podepsali mj. i zástupci několika ministerstev (financí, kultury a spravedlnosti).

V roce 2017 převzal areál do své správy Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Do objektu by v budoucnu měl být kromě Muzea totality umístěn také okresní soud, Okresní státní zastupitelství a Probační a mediační služba.

Na novém využití historického komplexu v samotném centru Uherského Hradiště se podílí také Slovácké muzeum, město Uherské Hradiště, spolek Memoria, Moravské zemské muzeum a další organizace a iniciativy.

Historie uherskohradišťské věznice

Justiční palác s věznicí v Uherském Hradišti vybudovali v letech 1891 – 1897. První političtí vězni trávili v tamních celách své tresty už v počátcích československé republiky, poté její prostory poznala řada protinacistických odbojářů. Její historie pokračovala po 2. světové válce, kdy se stala místem retribučních lidových soudů a následných poprav.

Procesy po roce 1948 se zase dotkly desítek lidí z řad politické opozice, včetně mnoha nevinných. Věznice přestala fungovat v roce 1960, kdy se přiléhající krajský soud přesunul z Uherského Hradiště do Brna a okresní soud do budovy okresního národního výboru. Část justičního areálu poté sloužila správě SNB.

Od 90. let 20. století se na její opravu hledají prostředky. Budovy se pokusila od ministerstva spravedlnosti získat zpět hradišťská radnice, ale neúspěšně. Věznici donedávna spravoval Okresní soud Uherské Hradiště, který jeho část doposud využívá k uskladnění spisů. Na základě Memoranda podepsaného sedmi stranami však přešlo hospodaření s věznicí pod stát, který v únoru roku 2020 začal s přípravnými pracemi na opravě areálu.