Atmosféra starobylého hradu a dvoudenní kouzlo setkání mistrů černého řemesla s názvem Buchlovské kování byly natolik silné, že přilákaly a starobylý hrad 4,5 tisíce lidí a k 16 výhním na obou hradních nádvořích téměř stovku kovářů a kovářek z naší vlasti a Belgie, dále dvacet nožířů, ale také šperkaře, měditepce či dráteníka.
„Škoda jen, že na letošní setkání nepřijeli, ale se omluvili kováři z Norska, Ukrajiny a Francie. Snad příští rok se s nimi na Buchlově jeho návštěvníci potkají,“ přemítala Libuše Mikulová z pořádajícího HB Collegia.
Po oba víkendové dny měli návštěvníci možnost sledovat na prvním nádvoří hradu experimentální tavení železné rudy, letos přivezené z jedné lokality na Kyjovsku.
„Ve čtvrtek jsme si ji nadrtili, v pátek postavili repliku středověké šachtové pece, v níž dosahuje teplota 1350 stupňů Celsia. To ale nestačí k tomu, aby vznikla litina, ale pouze se částečky se spékají dohromady do takzvané železné houby,“ vysvětlil Jan Lokajíček z Kostelní Lhoty u Poděbrad, který se o celý proces tavby staral s buchlovským kastelánem Rostislavem Joškem.
Návštěvníci Buchlovského kování mohli mistry černého řemesla sledovat přímo při práci u výhní a kovadlin ale skvosty ze železa, které jejich ruce vytvořily při předcházejících setkáních, mohly obdivovat nejen pod širým nebem na nádvořích nebo ve výstavních prostorech hradu.
Lidé mohli obdivovat postavu Černé paní buchlovské, loni vytvořenou Erikem Bechným a jeho kamarády Ondřejem Gajdošíkem a Robertem Štěpánkem z Rožnova pod Radhoštěm, kovanou agresivní africkou včelu, draka, pavouka křižáka, květiny, lukostřelce a jiná díla, která byla vytvořena ze železa.
„V průběhu Buchlovského kování bylo pro děti i dospělé připraveno několik atrakcí, nechyběl ani řemeslný jarmark, na němž svoji tvorbu prezentovali měditepci, umělečtí kováři, nožíři a šperkaři,“ dala nahlédnout do zákulisí akce Libuše Mikulová.
Kovářské sympozium vyvrcholilo v neděli odpoledne vyhlášením soutěže o nejlepší kovářskou plastiku.
Tou byl Komár, který vytvořil tým Martina Pektora z Hané. Na druhém místě byla Baletka, vytvořená Michalem Ptáčkem a plastika Lučního koníka, která byla dílem týmu uměleckých kovářů z Helfštýna, skončila třetí.