Existence KČOV v tak malé vesničce bylo přitom možné naplánovat až se ziskem peněz na její vybudování z operačního Programu rozvoje venkova Státního zemědělského intervenčního fondu.
„Jde o významnou ekologickou stavbu v malé obci v podhůří Chřibů, kdy podmínky pro poskytnutí ekonomické podpory státu byly na hranici zákona. Košíčtí tedy museli vytvořit mimořádné společenské, politické a technické podmínky, aby jim byla tato akce povolena, schválena a mohla být realizovaná,“ vysvětlil Václav Rozehnal, technický dozor investora na stavbě kanalizace a KČOV. Zdůraznil, že ekologická stavba, která se rozběhla v polovině října, mimořádně příznivě ovlivní ekologické podmínky v povodí místních toků.
„Kořenové čistírny odpadních vod se v České republice staví už řadu let. Jsou považovány za ekologické, ekonomické, ale také i estetické. Tento způsob čistění odpadních vod získává stále větší oblibu nejen v naší republice, ale i v zahraničí,“ potvrdili Michal Šperling a Jaroslav Kršňák z firem, které se na projektu podílejí. Podle brněnské projektantky Věry Dundové je košícká čistička navržena jako kořenová, a to s mechanickým předčištěním. „Systém kanalizace je oddílný. Jsou navrženy stoky pro splaškovou kanalizaci a ta stávající zůstane pro odvádění dešťových vod do místního potoka. Splašková kanalizace je v obci navržena tak, aby byly odkanalizovány jednotlivé nemovitosti, a přípojky byly co nejkratší,“ okomentovala stručně účel stavby Dundová.
Vlastní čistírna bude postavena pod obcí, na pravém břehu vodního toku Smitý či Košíkovský, mezi potokem a silnicí. „Vybudování ekologické stavby, s níž jsme začali v polovině října, by mělo trvat 169 dnů. Stavební práce budou po čas zimního období přerušeny, pokračovat budou až se otevře jaro,“ upřesnil starosta Košíků Jaroslav Šlechta.
Se zastupiteli posvěceným projektem na vybudování kanalizace a kořenové čističky odpadních vod souhlasí většina obyvatel obce. Potvrdili to kupříkladu osmdesátiletý Josef Kaštánek nebo Zdeněk Jabůrek. „Už v roce 1990 se mohli obyvatelé Košíků vyjádřit, co by v budovatelské části považovali za prioritu. Na prvním místo dali vodofikaci a pak plynofikaci. To všechno už v obci máme. Lidem se ale před těmi dvaceti lety ani nesnilo, že by někdy v obci byla čistička odpadních vod,“ nechal se slyšet někdejší košícký starosta Jabůrek.
Všichni zainteresovaní se shodují na tom, že i v malých obcích bude časem nutné vybudovat čistírny odpadních vod, které budou přispívat ke zlepšování životního prostředí, které je obklopuje. „Naší obci se to podařilo díky Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu, od nějž jsme na kanalizaci a čističku, která si bez daně z přidané hodnoty vyžádá bezmála 36 milionů korun, dostali devadesátiprocentní dotaci. Deset procent uhradíme z obecní pokladny,“ informoval první muž Košíků.