„Na konferenci by se mohly objevit příspěvky věnované stavebnímu vývoji a dějinám věznice v jednotlivých politických režimech, za Rakouska-Uherska, ČSR, protektorátu, v letech 1945 až 1947, 1948 až 1989 a 1990 až 2012. Vítány jsou též příspěvky věnované biografiím vybraných politických vězňů, životu ve věznici obecně a kauzám spojeným s věznicí po roce 1989. Zároveň budou přijímány příspěvky z oblasti muzeologie, muzejní pedagogiky i obecné historiografie, které se zaměří na budoucí využití věznice jako muzea či památníku," uvedla Blanka Rašticová ze Slováckého muzea, které konferenci připravuje spolu s Občanským sdružením Memoria, městem Uherské Hradiště a Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy. Účelem akce je podle Blanky Rašticové shromáždění materiálu vhodného pro rozvinutí dalšího bádání a rovněž pro vytvoření základů konceptu zamýšleného muzea. Přihlášky na konferenci lze zasílat do Slováckého muzea do konce února.

Věznice v Uherském Hradišti je areál s pohnutou historií. V počátcích první Československé republiky zde byli internováni dělníci usilující o zlepšení sociálních práv. Za protektorátu tam byla uvězněna řada českých vlastenců a protinacistických odbojářů. Popravovat se tam začalo po druhé světové válce, kdy ve věznici probíhaly retribuční lidové soudy. Žalář pro potřeby okresního a krajského soudu dále fungoval i v době komunistické diktatury po roce 1948. V padesátých letech se věznice stala místem utrpení stovek lidí z řad politické opozice včetně lidí zcela nevinných.

Věznice funkčně zanikla při reorganizaci státní správy v roce 1960, kdy byl přiléhající krajský soud přesunut z Uherského Hradiště do Brna. V následujícím období část areálu sloužila potřebám okresní správy Sboru národní bezpečnosti (SNB). „Bývalé sídlo soudu nyní využívá Střední uměleckoprůmyslová škola. Stavebně zachovalý vězeňský trakt je dlouhá desetiletí opuštěný. Iniciativa za důstojné využití věznice v Uherském Hradišti (veznice.uh.cz) se zasazuje o přeměnu podstatné a historicky nejcennější části areálu do podoby památníku obětí totalitních režimů a muzea mocenské perzekuce," doplnil předseda občanského sdružení Memoria Petr Slinták.