ODSTARTOVALO TO PÁSMO INSPIROVANÉ MRAZÍKEM

Před 20 lety se sešla parta nadšenců, kteří chtěli zkusit, jaké asi bylo hrát v Komni divadlo. Vybrali si pásmo inspirované známou televizní pohádkou Mrazík. S prvotním nadšením scénku nacvičilo devět aktérů včetně dvou dětí, vyrobili kulisy a předvedli ji na dětském karnevalu a později na oslavě Dne matek. Setkali se s velkým úspěchem, takže se povzbuzeni výbornými ohlasy rozhodli uvést celou hru. S tím se pojila potřeba vymyslet název spolku, určit hru k nacvičení a rozšířit divadelní ansámbl.

Ustavení a název projednali zakladatelé 18. 5. 2002, odkdy se datuje činnost Komenského ochotnického spolku (KOS). Během léta a podzimu proběhla příprava hry (volba padla na klasickou pohádku Jana Drdy Hrátky s čertem) – nejprve čtené zkoušky, později spojené s choreografií a učením textů, zároveň s tím příprava kulis a kostýmů. Za všeobecného nadšení protagonistů i natěšených domácích diváků proběhla premiéra této hry 30. 11. 2002. Naprosto našlapaná komenská Sokolovna byla svědkem nekonečného aplausu a spousty velkých gratulací.

Zpráva o nových úspěšných ochotnících se rozletěla po okolí, takže se termínový kalendář divadelníků brzy zcela zaplnil. Z tehdejších předvedení vyčnívá trojí představení ve velkém kulturním domě v Bojkovicích v jednom dni (dvě školní a jedno veřejné), přičemž o večerní představení byl takový zájem, že se divákům nedostávalo sedaček!

Shrnuto – touto hrou jsme se zapsali do povědomí diváků v celém regionu, takže po derniéře bylo jasné, že po nacvičení další hry máme na co navazovat a své diváky si jistě najdeme. Druhá hra – Naši furianti z pera Ladislava Stroupežnického – tento předpoklad potvrdila. Sehráli jsme ji také s velkým úspěchem.

Během dalších let pak následovala Jiráskova Lucerna, komedie Charleyova teta anglického dramatika Brandona Thomase, fraška Brouk v hlavě francouzského autora Georgese Feydeaua, veselohra Ženitba ruského klasika Nikolaje Vasiljeviče Gogola a prozatím poslední hra, která je stále na repertoáru a jejímž nastudováním se hlásíme k odkazu našich předchůdců – komedie Kubo slovenského autora Jozefa Hollého.

Podtrženo a sečteno – za 20 let existence sehráli komenští ochotníci sedm celovečerních divadelních her v bezmála sto reprízách, sehráli spoustu scének, které předvedli především při vlastních divadelních plesech, ale také na plesech a společenských akcích v okolí.

DVOJÍ VYSTOUPENÍ NA BUCHLOVĚ

Byli také součástí kulturních akcí v Komni, kde několikrát předvedli folklórně ceněnou rekonstrukci Komenské svatby, přispěli k prezentaci Komně coby Vesnice roku 2011 ve spřátelených obcích i při ocenění evropských Vesnic roku v Rakousku.

Aktivita členů se odráží i v pravidelné účasti při nejznámější společenské akci v Komni – fašanku, kdy na večerní zábavě symbolicky ukončují masopustní veselí pochováváním basy.

Za největší divadelní úspěchy lze považovat dvojí vystoupení na hradě Buchlov v rámci letních divadelních slavností, účast na festivalu amatérských divadel organizovaném hradišťským Slováckým divadlem a uvedení reportáže o přípravě premiéry Lucerny v televizním pořadu Snídaně s Novou. Z našich řad vzešli i aktéři filmu a divadelního představení právě ve Slováckém divadle.

Zbývá dodat to nejdůležitější – poděkování všem, kteří během celých 20 let prošli divadelním souborem. Na prkna, která znamenají svět, vyšlo pod hlavičkou KOS 40 herců a hereček. Vždy nás všechny spojovala snaha zaujmout a pobavit obecenstvo, ale samozřejmě také nás samotné. Spousta zakládajících členů odešla proto, že se z Komně odstěhovala, ostatním zabránily v pokračování další povinnosti a zájmy.

V poslední době prošel spolek generační obměnou a je dobře, že se do činnosti ochotníků zapojuje spousta mladých adeptů amatérského umění. Současná sestava souboru čítá 18 jmen a jak jsem zmínil na začátku, jen tři z nich pamatují celých uplynulých komenských divadelních 20 let. Jsou to Dagmar Dolinová, Jiří Pollach a především režisér, kameraman, základní kámen spolku a opravdový šéf pan Bohumil Staník.

Přejme tedy nejen zmíněným stálicím, ale i dalším členům divadelního spolku v Komni především pevné zdraví, chuť do další práce a mnoho dalších úspěšně předvedených her s nekonečným aplausem vestoje, jak jsme již trochu neskromně na domácím jevišti zvyklí.

Vít Mlčůch