VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kombajn John Deere zasekl své devítimetrové zuby do řepky

REPORTÁŽ / Kombajn jsem dodnes znal pouze jako onu neuvěřitelně otravnou věc, kterou na silnici potkám vždy ve chvíli, když zrovna potřebuji ušetřit za volantem pár drahocenných minut. I proto ve mě informace o tom, že mám sám usednout do kabiny jednoho z nich na začátku žní u Dolního Němčí, vyvolala nejprve mírné zklamání.

19.7.2017
SDÍLEJ:

Kombajn John Deer HILLMaster S680 i. Sklizeň řepky olejky u obce Dolní Němčí.Foto: Deník / Karásek Jan

Koneckonců s větrem o závod se hnát napříč lány asi nebudeme. Pak jsem se ale dozvěděl, že onen stroj má být zbrusu nový kombajn značky John Deere zakoupený Agrem Okluky za devět milionů korun. Astronomická suma ve mě zvedla vlnu zvědavosti a po cestě k Slavkovu, kde se zrovna sklízela řepka, jsem si stačil poměrně živě vymodelovat technické vymoženosti.

„Objem nádrže je dvanáct set litrů nafty, které krmí pět set čtyřicet koní. I díky tomu mohou tyto kombajny před sebou sklidit žací lištou přes devět metrů široký pás plodiny na jedno projetí,“ popisuje mi na místě agronom Agra Okluky Petr Koníček. To už se ale z pod kopce začal vynořovat samotný John Deere. Musím přiznat, že moje očekávání byla trochu přehnaná a popuštěná fantazie posledních minut strávených na cestě ke Slavkovu možná zkreslila první dojem, který na mě stroj udělal. Sklízecí mlátička blížící se k nám měla čtyři kola, prosklenou kabinu, velký zásobník zrna a tradiční dunivý a pronikavý zvuk. Nic víc, nic míň. Po počátečním šoku tak spěchám za řidičem kombajnu padesátiletým Antonínem Zimčíkem, aby mi objasnil, co tak přelomového nabízí dvacet let inovací v zemědělském průmyslu, což je doba, která dělí rok výroby nového John Deere a ještě před rokem používané sklízečky Claas Mega 2018.

On sám totiž jezdí po polích od roku 1989 a první vzpomínky na žně má dokonce z dob svého dětství, kdy navštěvoval kombajn svého otce. „Kromě výtěžnosti na hektar se technika především posunuje v oblasti pohodlí člověka, který s ní manipuluje. Ještě před rokem bych musel kvůli každému nastavení sít vstávat od volantu a manuálně vše měnit. Dneska už všechno zvládnu ze sedla,“ napadá jej první nesporná výhoda. Po pěti schůdcích se ocitám zhruba tři metry nad zemí. Výhled není špatný a dokonce začíná pofukovat mírný větřík, což se v prosluněném 18. červenci vždy hodí. „V minulosti jsme museli jeden stroj obsluhovat ve dvou. Jeden odpočíval a druhý řídil. Po dvou hodinách jsme se kvůli nesnesitelnému horku střídali. Dnes stačí tohle,“ stlačí jedním prstem páčku, která nastartuje motor a s ním rozproudí klimatizaci chladící vzduch na jednadvacet stupňů. Pomalu se tak začneme přibližovat k prvnímu lánu řepky a já čekám, kdy to začne. Instinktivně se přidržím madel sedačky a připravuji se na ohlušující zvuk motorů pracujících na plné obrátky.

Než však stačím zaregistrovat nepatrný pohyb Antonína Zimčíka, v němž jedním prstem nastavil program, vybral hrubost sít a spustil žací lištu, už se téměř neslyšitelně rozjíždíme. „Sedíme v kabině, která je zvukově izolovaná. Člověk si tak může bez problémů povídat nebo poslouchat rádio, aniž by ho cokoliv rušilo. Sedačky jsou navíc odpružené a sklony terénu v nových strojích se samy vyrovnávají, takže vlastně sedíme téměř pořád rovně,“ vysvětluje mně Antonín Zimčík, přičemž ukazuje na digitální cifry po jeho pravici. „Tady mi to aktuálně ukazuje, kolik tun sklízím na hektar, tady mám nastavení sít a jejich prostupnost. Všechno doslova ovládám jedním prstem. O tom by se mi dřív ani nezdálo,“ pochvaluje si novou techniku. I tak ale před nástupem na směnu musel řešit jeden problém. „První věc, bez níž nejde kombajnér do práce, je kanistr s vodou, aby se mohl pokropit při velkém vedru. Bohužel konstruktéři těchto mašin už na jeho umístění nemyslí, takže jsme museli improvizovat. Přestože mám klimatizaci, mám ho raději i dnes sebou,“ přiznává.

Po dvaceti minutách se vracíme vysypat zhruba šest tun nákladu. Hektar a půl řepky jsme tak stihli rychlostí blesku, pokud se tak dá označit průměrná rychlost pěti kilometrů v hodině. „Dřív jsem za den udělal pět až sedm hektarů, dnes zvládneme jedním strojem třicet až padesát hektarů. Ten pokrok je neuvěřitelný,“ dodává Antonín Zimčík.

Autor: Vojtěch Trubačík

19.7.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

Šest obcí ze Slovácka dostane 15 milionů na sportoviště

Noví poslanci Zlínského kraje vzešlí z voleb v říjnu 2017.
AKTUALIZOVÁNO
12

To jsou oni! Poslanci, kteří budou hájit zájmy Zlínského kraje

DOTYK.CZ

Internet se baví: Babiš líbá a Benda je stejnou jistotou jako smrt a daně

/ GALERIE, VIDEO / Tvůrci internetových memů nespí a povolební situaci v Česku pochopitelně nenechali bez povšimnutí. Pozornost si získaly zejména čtyři momenty: vděk Andreje Babiše vyjádřený tvůrci jeho kampaně Marku Prchalovi, prohra Matěje Stropnického v čele Zelených, poměrně vysoký zisk SPD Tomia Okamury - a "nesmrtelný" poslanec Marek Benda.

Lidovec Benešík: Česku je to jedno. Slovák či Japonec

„Česká republika je maximálně tolerantní země. Když se podíváte na to, že volby vyhráli ekonomičtí migranti, tak jednoznačně můžeme EU říct, že nejsme žádní xenofobové. U nás je to jedno: Slovák nebo Japonec,“ sdělil Ondřej Benešík jediný lidovecký poslanec z našeho kraje.

AKTUALIZOVÁNO

Na Slovácku zvítězilo ANO, druhé KDU-ČSL a třetí SPD

ANKETA / VIDEA / FOTOGALERIE/ PŘÍMÝ VSTUP DO VOLEBNÍCH VÝSLEDKŮ / Ve Zlínském kraji už je sečteno. Voliči našeho regionu si vybrali do čela hnutí ANO 2011, které získalo v kraji 28,76 % hlasů. Druhá skončila SPD Tomio Okamury (12,90 %), následovaná KDU-ČSL(11,41 %).

Jaroslav Holík: Výsledky úspěšnějších stran ukazují, že stále máme co zlepšovat

ROZHOVOR/ Poslanec Jaroslav Holík z Březůvek na Zlínsku je v politice už víc, jak patnáct let. Když v sobotu jeho spolustraníci ve volebním štábu hnutí SPD v pražském hotelu Čechia sledovali bedlivě volební grafy a debatovali o dalších úkolech hnutí na výslunní české politiky, Jaroslav Holík musel řešit stěhování v Praze a další starosti.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT