„Je obdivuhodné, že v pondělí 3. května v 16 hodin odpoledne se u hektarové pratuří obůrky Živé vody před obcí sešlo sedmdesát rodičů a jejich dětí. Dospělí byli vybaveni lopatami, rýči, rycími vidlemi, děti zase lopatičkami. Do připravených výsadbových jam vysadily rodiny během necelých dvou hodin čtyřicet vzrostlých stromů pěti až šestimetrové výšky,“ neskrýval radost z účasti občanů Miroslav Kovářík, první muž Modré.

Větvičky v korunách místních druhů vzrostlých stromů, dubů zimních, javorů, kaštanů, třešní ptačích, střemch vonných a dalších listnáčů, jejichž kořenový systém byl obalený lehkou tkaninou a pletivem, které bal zpevňovaly, upravoval starosta správným sestřihem zahradnickými nůžkami, aby měly pěkný vzhled a mohly dobře růst a houstnout.

Dospělí vysazovali stromky do takové úrovně, v jaké byly pěstovány.

„Ne každý musí postavit dům či zplodit syna, ale strom může zasadit opravdu každý muž,“ řekl s úsměvem správce Archeoskanzenu Modrá.

Bylo neuvěřitelné, kolik ochotných lidí z Modré se našlo, aby se stromky kolem plotu pratuří obůrky během necelých dvou hodin pondělního odpoledne dostaly do země.

„Až k plotu obůrky se na nás brigádníky přicházela kouknout pětičlenná pratuří rodinka, v níž nejmladší byla dvaačtyřicetidenní jalovička Aura,“ radovala se se svými dvěma dcerami Nela Partyšová.

Po dokončení výsadby každého stromku vytvořily rodiny kolem něj takzvanou závlahovou mísu, do které muži nalévali zálivkovou vodu. Stromky budou pravidelně zalévány zejména v čase horkého léta.

Až stromy povyrostou, jejich koruny budou představovat útočiště pro hmyz, ptactvo a drobné savce.

„Počítáme s tím, že další vzrostlé stromy budeme vysazovat kolem budoucí cyklotrasy směrem k sousední obci Jalubí,“ plánoval starosta Modré Miroslav Kovářík.

Dodal, že ač to znělo možná jednoduše, pravdou je, že pokud lidé budou chtít, aby se náš kraj zelenal, musí lidé udělat mnohem víc než jen zasadit strom.