Nově ponese název Knihovna Fanka Jilíka Kunovice.

„Knihovnu jsme pojmenovali po tomto kunovickém rodákovi a spisovateli u příležitosti jejího 135. výročí založení. Fanek Jilík byl výraznou místní osobností, a proto si naše knihovna označení po něm rozhodně zaslouží,“ řekl Deníku starosta Kunovic Pavel Vardan.

Podobě to vnímá Kunovjanka a zároveň vedoucí odboru kultury a památkové péče Zlínského kraje Romana Habartová, která život a dílo Fanka Jilíka (1914 – 1994) zpracovala mimo jiné do příspěvku Malovaný kraj Fanka Jilíka.

„Tato změna pojmenování knihovny je báječná. Je vždy přínosem, když mají věci, stavby, ulice a vše kolem nás svůj příběh. Neskutečně bohatý a barevný životní příběh Fanka Jilíka patří, byť načas žil v Praze, právě do Kunovic. Co jiného by mělo nést jeho jméno než právě knihovna, která tak může být doslova jeho antropomorfizací. Vystudoval Mistrovskou knihvazačskou školu, byl mimořádně výtvarně talentovaný - umělecké vázání knih bylo jeho profesí a umělecké knižní vazby dodnes obdivujeme nejen v našem regionu,“ přiznává Romana Habartová.

Celý život Fanka Jilíka byl podle jejích slov propojen s literaturou, knihami, tradicemi a kulturou našeho regionu a Kunovic. Především o nich, o jejich lidech psal téměř v každé své knize a zanechal tolik důležitou stopu o životě v této obci generacím příštím.

„Když se řekne Fanek Jilík – vybaví se většině pamětníků kniha, film O Moravské zemi, Malovaný kraj, kulturní život v Kunovicích - divadlo, Slovácký krúžek Kunovjan, dobrovolná spolková a osvětová činnost…byl to rádce, patriot. Knihovna Fanka Jilíka Kunovice bude prostřednictvím jeho jména upozorňovat také na tento rozměr každého z nás, kdo můžeme svým přičiněním přispívat k upevňování lokálního společenství,“ dodává Romana Habartová.

Za velkou poctu pro svého otce považuje pojmenování knihovny po něm jeho syn Jiří Jilík, spisovatel, publicista i dlouholetý šéfredaktor Slováckých novin, které byly předchůdcem Slováckého deníku.

„Ač měl můj otec nesporný literární talent, v době bývalého režimu nemohl zcela naplnit své literární ambice. Avšak ve svých knihách Z Moravěnky, Bosá léta, Děcka, Komu se zelení, Hesla na vratech a Tajemství lásky, jakož i v námětu k filmu O moravské zemi, postavil jednou provždy pomník své rodné obci a Kunovjanům, jejichž práce a život se staly jeho literární inspirací. Navíc svůj život spojil s knihami, kterým jako knihvazač pokorně sloužil ve své kunovské dílně až do posledních dnů svého života,“ poznamenal Jiří Jilík.