„Zatím nedosahujeme rizikovosti jižních Čech, nicméně vývoj v posledních letech naznačuje, že množství ohnisek klíšťové encefalitidy ve Zlínském kraji narůstá. Počet klíšťat se nesleduje, hodně závisí na aktuálních klimatických podmínkách,“ uvedla vedoucí protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice ve Zlíně Hana Tkadlecová.

Počet nakažených encefalitidou loni dosáhl sedmnácti lidí, u lymské borreliózy to bylo dvě stě tři pacientů. Letos encefalitidy přibylo. „Případů klíšťovky evidujeme ke konci července zatím jedenáct, což je o čtyři více než v loňském roce za stejné období,“ řekla hygienička Tkadlecová.

Oblastí výskytu je také okolí Košíků a Luhačovic

Tradičními lokalitami se zvýšeným výskytem nakažených klíšťat jsou Košíky na Uherskohradišťsku, okolí Luhačovic na Zlínsku a dříve okolí Hrachovce na Vsetínsku. Podle Tkadlecové však zřejmě existuje řada neprokázaných ohnisek, která tuší například u Bělova nebo Bohuslavic u Zlína.

Napadení klíštětem lze předcházet dodržováním poměrně jednoduchých preventivních opatření.

„Hlavně vhodným oděvem – dlouhé nohavice, uzavřená obuv, dlouhé rukávy. Vhodné je také používání repelentů a důkladná prohlídka ihned po návratu z lesa. Důležité je si uvědomit, že klíšťata se nacházejí v trávě a křovinách. Takže spíše klíště získáme při ležení v trávě než v jehličnatém lese bez křovinatého podrostu,“ sdělila Tkadlecová.

„Chodím rád na houby, ale nijak zvlášť se proti klíšťatům nechráním. Měl jsem jich už spoustu a ještě mi nic nebylo, ale dlouhé kalhoty si beru, kromě klíšťat chrání i před ostny,“ řekl zase Jiří Dlabaja z Fryštáku.
Nejúčinnější ochranou je samozřejmě očkování. „Očkovat se dá proti klíšťové encefalitidě, proti borrelióze ne. Nejvhodnější je zahájit toto očkování v zimním období, ale jinak se dá očkovat i v průběhu celého roku. Vakcinace sestává celkem ze tří dávek. Vždy po třech letech se pak přeočkovává jednou dávkou,“ vysvětlila Tkadlecová. Pokud se nepodaří přisátí klíštěte zabránit prevencí, je důležité správně jej odstranit. „Pokud nalezneme přisáté klíště, je nejúčinnější ho co nejdříve odstranit speciální pinzetou, kterou lze koupit v lékárně. Místo přisátí je pak nutné řádně vydezinfikovat,“ upozornila Tkadlecová.
S návštěvou lékaře se nevyplatí otálet. Choroby přenášené klíšťaty mohou při zanedbání léčby způsobit trvalé následky, v nejhorších případech i smrt. Velmi špatnou zkušenost má i devětadvacetiletý Radek Herold ze Zlína. „Klíště jsem chytil v lese. Cestou jsem je asi rozpůlil a hlavička mi zůstala pod kůží. Můj lékař absolutně nic nepoznal a předepsal mi jen léky na horečku. Po týdnu mi teploty stouply na více než čtyřicet stupňů a ochrnula mi půlka obličeje. Teprve pak lékař zjistil, že mám borreliózu a na měsíc jsem skončil v nemocnici,“ vzpomíná Herold. Případy úmrtí jsou naštěstí vzácné.

Ne každé nalezené klíště je důvodem k návštěvě lékaře, k tomu vede až objevení typických příznaků. „Na infekci nebo nákazu některou z chorob upozorňuje zarudnutí a otok v místě přisátí nebo stěhovavá skvrna s centrálním vyblednutím kdekoli na těle několik dnů či týdnů po odstranění klíštěte. A pak se mohou objevit samozřejmě celkové příznaky jako horečka, únava, bolest hlavy, světloplachost nebo zvracení,“ popsala Tkadlecová.

Riziko napadení klíštětem je možné odhalit

Přenos přímo od klíštěte není jediným způsobem, jak se člověk může nakazit. „Klíšťová encefalitida se může na člověka přenést i konzumací nepasterizovaných mléčných výrobků od domácích zvířat, na nichž sálo infikované klíště,“ upřesnila Tkadlecová.

Riziko napadení klíštětem lze zjistit z předpovědního programu, na který je dostupný odkaz na webových stránkách Státní zdravotního ústavu a Českého hydrometeorologického ústavu.

Igor Dostál