Tito malí tvorové, jejichž útočištěm jsou především listnaté a smíšené lesy nebo porosty křovin s podrostem, však mohou člověka i velmi potrápit. Mohou být totiž přenašeči i velmi nebezpečných nemocí, jako je lymská borelióza nebo klíšťová encefalitida.

Předpověď aktivity klíštěte obecného vydává Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem (SZÚ). Termín „aktivita klíštěte“ lze podle informací ČHMÚ velmi zjednodušeně popsat jako podíl klíšťat, která jsou připravena k napadení hostitele vzhledem k celkové populaci klíštěte v dané lokalitě. To v praxi znamená, že čím větší je počet takto „aktivních klíšťat“, tím vyšší je i prezentovaný stupeň rizika. K hodnocení aktuálního stavu se používá pětistupňová škála, přičemž pátý stupeň znamená nejvyšší riziko. A právě tento nejvyšší stupeň rizika je minimálně během posledního týdne aktuální.

Sledování situace v terénu zajišťuje SZÚ ve spolupráci s oblastními hygienickými stanicemi na celém území České republiky. „Z různých zdravotních ústavů a hygienických stanic získáváme vzorky klíšťat, která se z porostu získají takzvaným vlajkováním. V laboratorních podmínkách pak provedeme analýzu spirochét lymské boreliózy,“ vysvětluje Dagmar Hulínská, vedoucí oddělení laboratoří pro zoonózy s přírodní ohniskovostí SZÚ v Praze.

Potvrdila, že „sezona“ u klíšťat letos začala velmi brzo. „Doposud nemáme zmapovaný stav ve všech lokalitách, ale dosavadní výsledky zatím potvrzují to, že jsou klíšťata opravdu velmi aktivní,“ nastínila Hulínská, podle které lze v České republice vyčlenit takzvané endemické lokality, kde je vyšší pravděpodobnost výskytu klíšťat infikovaných již zmíněnou lymskou boreliózou. Vedle Polabí se jedná například i o oblasti v okolí řeky Moravy.

Vysokou aktivitu klíšťat už měli příležitost zaznamenat také někteří návštěvníci přírody na Uherskohradišťsku. „O prvním květnovém víkendu jsem byl na chatě na Smraďavce. Během večera jsem jich ze sebe setřásl tak třicet. Dalších deset jsem jich objevil ještě doma v oblečení,“ podotkl Michal Červinka ze Starého Města.

S rostoucí aktivitou těchto parazitů je vyšší také pravděpodobnost nakažení klíšťovou encefalitidou nebo lymskou boreliózou. Existuje však jedna možnost, jak toto riziko alespoň částečně snížit. Očkovat se lze totiž proti klíšťové encefalitidě. „Podle mého názoru o očkování zájem je. Bohužel lidé mají v povědomí stále zažité to, že se lze nechat očkovat pouze v době, kdy nejsou klíšťata aktivní. Už před pěti lety se přitom odborníci shodli na tom, že tato teorie neplatí,“ upozornila lékařka Eva Marečková z očkovacího centra v Uherském Hradišti.

Očkovací procedura zahrnuje celkem tři dávky. „Po aplikaci té první následuje druhá s odstupem jednoho až tří měsíců a třetí s odstupem pěti až dvanácti měsíců. Toto základní schéma ochrání člověka na tři roky,“ popsala Marečková.