„Dělala keramiku u soukromníka. Já měl volný dům, a tak jsem tam zřídil dílnu, koupil jsem vybavení. A pak jsem se chodil dívat a začal zkoušet,“ vzpomíná Dudek na své první setkání s keramickou hlínou, od které se už neodtrhl. Jejím zpracováváním se více než deset let živí jako keramik na volné noze.

Své výrobky nevytváří na hrnčířském kruhu, ale takzvaně „z ruky“, což znamená, že hlínu ručně modeluje a tvaruje. Původně takto vyráběl především dekorativní předměty, až časem dospěl i k výrobě předmětů užitkových, jako čajových konvic a hrníčků. Dekorativní keramika dnes tvoří asi polovinu jeho sortimentu, a jak Dudek přiznává, jejich podobu neustále obměňuje podle tvůrčí nálady a inspirace. Zatímco před několika lety byly na jarmarcích oblíbené jeho figurky žiraf a koček, současné dekorativní práce vypadají jako ženské a dívčí hlavy nebo fantaskní stvoření, často inspirovaná science-fiction. „Na některé trhy jezdím pravidelně, přesto mě lidé nepoznávají, protože si mě pamatují s úplně jiným typem zboží. Někdo vyrábí deset let pořád to samé, to bych nemohl,“ prozrazuje na sebe Dudek.

Jeho práce stojí na hranici mezi řemeslnými výrobky a uměleckou tvorbou. Pro své výrobky, z nichž některé dokonce zapůjčuje do galerií, získal letos ochrannou známku Tradice Bílých Karpat.

Nezbytnou součástí Dudkova života se staly trhy a jarmarky. Pravidelně na ně vyjíždí do Čech, každoročně se zúčastňuje nejvýznamnějších keramických trhů u nás, v Berouně či Kunštátě na Moravě, na jaře letošního roku prodával své hrnky a figury v Belgii.