Karel IV. si nenechal v Boršicích ujít šlapání hroznů dívčí nohou

S nevšedním zájmem sledovali příjezd Karla IV. z rodu Lucemburků, krále římsko-německého, lombardského a burgundského, hraběte lucemburského, císaře Svaté říše římské a krále koruny české alias Jana Červinky z šermířské a divadelní společnosti Malberg Malenovice, jejíž členové jej doprovázeli.

„Na cestě do Boršic jsem byl ohromen krásou moravského kraje, líbezností luk, lesů i vod, celého moravského markrabství. Lid se tu projevuje prací na úrodných lánech, chrání a velebí dobře tuto zemi, naše statky,“ složil na pódiu poklonu lidu moravskému a slováckému s upřímnou úctou Karel IV.

Na 350 druhů hub vidělo na výstavě v Salaši patnáct stovek lidí

„Když jsme z dálky uzřeli krásné lesy, vinice a sady, byla naše cesta naplněna radostí. V Boršicích, v kraji pod Starýma horama a pod majestátným hradem Buchlovem, se cítím skutečně mezi svým lidem. Sláva tomuto kraji,“ provolal Karel IV. Sláva, sláva, sláva znělo z úst členů jeho doprovodu, který ocenil práci lidí, jež se o tento krásný kout země pod Buchlovem svou prací a svým umem dobře starají.

Než na pódiu ve dvoře vinařství došlo k mačkání hroznových bobulí tlakem dívčích nohou, požehnal sklizené úrodě hroznů duchovní správce boršické farnosti P. Anton Kasan. Neskrýval radost z toho, že majitel Dvora pod Starýma horama Petr Gottwald už posedmé zorganizoval společenskou akci.

„Dnes i v dalším čase potřebujeme mír a pokoj, za něž se modlíme. Ředitel arcibiskupských sklepů nás do nich pozval na ochutnání vína, já vás zase zvu do kostela. A víte, které víno je nejlepší a má největší grády? No přece to mešní. Protože jeden ho pije, to jsem já, jako farář, všichni mají náladu a zpívají. Dva kostelníci už vybírají peníze na nové, to nejlepší víno,“ řekl s pousmáním boršický kněz Anton Kasan, který popřál návštěvníkům krásný druhý podzimní den.

Začátek vinobraní na Slovácku provází déšť. Žádná sláva, hodnotí vinaři

Pak se Karel IV. pozdravil s hejtmanem Zlínského kraje Radimem Holišem a prohodili spolu pár vřelých slov. Hejtman králi řekl, že lid boršický je pilný.

„Před nedávnem tu slavnostně otevřeli novou školu z vlastního úsilí, potu a krve. Pochvala patří také panu starostovi Romanu Jílkovi, který asi v těchto hodinách sleduje na radnici volební výsledky,“ řekl s pousmáním hejtman Radim Holiš.

„Tak dobrá vína, jaké mají ve sklepech Dvora pod Starým horama, jsem nikde na světě nepil. A proto jsem se, pane Petře Gottwalde, rozhodl uděliti vám v tento slavný den z moci královské Právo horenské, jež je souhrnný název právních a obyčejových norem od středověku ve vinohradnictví,“ řekl Karel IV. Šéf Dvora pod Starýma horama, Petr Gottwald, vyzval svého syna Ondřeje, stojícího na pódiu s erbem, aby před krále poklekl a Právo horenské od něj převzal.

Koalice v Brodě má v zastupitelstvu většinu. Vítěz ANO nejspíš ostrouhá

Velkým tahákem akce byla ukázka, jak se kdysi šlapaly hrozny révy vinné, než je mohli vinaři vypresovat. A protože minulost bývá někdy velmi poučná bohatstvím faktů, ale také inspirativní, díky této barvité akci, která živě líčila, jak se v dávné minulosti šlapávaly hrozny tlakem bosých nohou žen, mohli diváci proniknout do tajemství dávného života v některých rodinách vinařů - pamětníků.

Pět rozkošných děvčat a jeden pohledný muž s knírem ze slovenského souboru Jaročan z Jaroku v nitranském okrese šlapali s umytýma nožkama bobule hroznů Müller Thurgau, čerstvě posbíraných ve vinici Staré hory.

„Poprvé jsme s kolegou Ondrejem Gálem šlapali bosýma nohama hrozny. Ty byly velice studené, ale my jsme si pak nožky ohřáli v teplé vodě,“ svěřila se Katarína Trubačová.