Po osudech vojáků z městečka pod Buchlovem, kteří ve válce padli, ale také těch, kteří rozšířili řady československých legií, pátrá deset let čtyřiačtyřicetiletý člen spolku Kamil Maděra. Po vernisáži poskytl Slováckému deníku rozhovor.

OBRAZEM: Výstava Buchlovjané v 1. světové válce

Za tu dobu jste určitě shromáždil řadu zajímavých materiálů o padlých vojácích a legionářích z Buchlovic. Kolik jich máte ve své evidenci?

Sto patnáct. Pětasedmdesát jich v I. světové válce padlo, čtyřicet jich bylo v legiích. Ani zdaleka to není počet úplný, ale je spíše pohyblivý, protože stále hledám nové a nové informace. Jak jsem zjistil, dokonce ani na pomníku padlých z I. světové války, který je v centru městyse, nejsou uvedeni všichni vojáci, kteří v I. světové válce padli. Možná proto, že pomník se stavěl jako jeden z posledních v okrese, a to v roce 1929. Už v té době byl asi problém sehnat životopisy padlých či najít jejich jména. Kladu si otázku, proč na pomníku ti lidé chybí. Proto jsem se začal zajímat o jejich životy. Žel, kromě roku úmrtí o jejich osudech neexistují žádné podrobnosti. Neví se, kde zemřeli, z jakých rodin pocházejí.

Ponoukl vás někdo k tomu, abyste se začal o padlé buchlovické vojáky a legionáře zajímat?

Moje babička mně kdysi kladla na srdce, že po její smrti se mám starat o pomník padlých. Protože vojenská historie mě zajímala od dětství, dal jsem si osobní závazek, že se pokusím odhalit tajemství těch vojáků, ale také zjistit, z kterých rodin pocházeli. Řada jich totiž byla svobodných, dnes už možná z jejich příbuzných nikdo nežije.

Co jste zjistil při pátrání po legionářích?

Při sepisování jejich životopisů jsem vypátral, že z Buchlovic pocházelo víc než čtyřicet příslušníků československých legií, což mně připadá hodně. V minulosti jsem o nich neslyšel ani jako školák, protože v té době nebylo populární o nich mluvit, ale nehovoří se o nich ani po revoluci. Považuji to za jakýsi dluh vůči buchlovickým vojákům, kteří bojovali za samostatnost Československa. I o nich chci shromáždit co nejvíce informací. A to je ten další úkol, který jsem si dal.

Hodláte někdy vydat publikaci, třeba na téma Buchlovjané v 1. světové válce?

Doufám, že se mi to podaří. Ve Zpravodaji Buchlovic jsem už něco na zmíněné téma prezentoval. Chtěl bych touto cestou požádat obyvatele Buchlovic, aby mi přinášeli staré fotografie, dokumenty a předměty z I. světové války, abych v budoucnosti mohl široké veřejnosti nabídnout nové zajímavosti.