Přesto budou občané Velehradu, archeologové a památkáři znát o něco lépe historii mostu, s jehož opravou se kvůli špatnému technickému stavu začalo s rozsáhlou rekonstrukcí počátkem letošního dubna.

„Před třemi týdny nás stavbaři, kteří most opravují, upozornili na to, že narazili na kamennou barokní dlažbu, pravděpodobně ze 17.. století,“ uvedl Tomáš Chrástek, archeolog Slováckého muzea Uherské Hradiště.

Stavební práce byly na mostě pozastaveny a na místo kameníků nastoupili na most archeologové, kteří tu až do soboty (9. července) prováděli záchranný archeologický výzkum.

„Při něm jsme se dostali na základovou patu zdiva, která je pod úrovní dna Salašky. Bylo to s problémy, protože výkop nám zaplavovala prosakující voda z potoka. Narazili jsme na velmi zajímavé nálezy, které jdou odlišit i stratigraficky, tedy podle jednotlivých vrstev,“ svěřil se archeolog Slováckého muzea Miroslav Vaškových.

On ani jeho kolega Tomáš Chrástek nepochybovali o tom, že při výkopových pracích vydá most, stejně jako nedávno okolí baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Velehradě, kde probíhá rovněž archeologický výzkum, některé z dávných svědectví. A dočkali se.

„Dnes jsme dokončili výkopy, které jsme zaměřili a zdokumentovali. Potvrdilo se, že kamenný most přes Salašku je starší, než barokní,“ objasnil archeolog Vaškových.

Poznamenal, že nejvrchnější mostovka s vyježděnými kolejemi pochází z 18. století, ale na profilech mostu se rýsují jeho další stavební fáze.

„Rámcově tedy můžeme říci, že nejstarší část mostu je vrcholně středověká, tedy ze 14. až 15. století, což dokumentují nálezy keramiky. Ale objevili jsme i keramiku ze 13. století. Zda tu byl už tenkrát most kamenný nebo dřevěný nelze doložit,“ vysvětluje Vaškových.

Existenci mostu staršího než barokního mají archeologové doloženu pouze na jedné vedutě Velehradu z roku 1667, na niž je most přes Salašku evidentně na pilířích, s největší pravděpodobností kamenných. Zřejmě byly tři.

„My jsme se domnívali, že narazíme na jejich pozůstatky, ale jak se ukazuje, tak zbytky starších pilířů a zdiva byly druhotně použity do vyzdění a zpevnění oblouku z vnější strany barokního mostu,“ připustil archeolog Vaškových.

Důležitá byla pro výzkum vrstva, která byla metr nad dnem nehlubšího výkopu. Ta poskytla poměrně zajímavé nálezy keramiky z 13. a 14. století, ale i hřebíků, zbytků želez a podobně.

„Objevili jsme i nálezy organického původu, jakýsi svitek, kůru nebo rozpadlou pochvu, které předáme ke zkoumání naší konzervárenské dílně,“ dodali unisono archeologové Vaškových a Chrástek.

Díky nim odkryl most své tajemství a po jeho rekonstrukci začne psát novou historii.