Podobný názor jako on sdílí, jak ukazují výsledky referenda, většina obyvatel této příměstské části.

Za jasný výsledek akce, ve kterém se obyvatelé Jarošova postavili za příslušnost k „velkému městu" je rád i hradišťský místostarosta Stanislav Blaha. „Odtržení Jarošova by bylo ve výsledku nevýhodné pro obě strany. Podněty od jarošovských občanů ale vnímáme jako velmi důležité a proto se i řada investičních akcí bude v blízkém budoucnu týkat této městské části. V plánu je například rekonstrukce tamní návsi či chodníků a další infrastruktury u silničního tahu přes obec," připomněl Stanislav Blaha.

Zmocněnec jarošovského přípravného výboru Stanislav Juriga, který od počátku stál za snahami na osamostatnění Jarošova, netajil v pondělí 24. září své rozladění. Na otázku, redaktora Slováckého deníku, do kterých změn by měla hradišťská radnice v Jarošově investovat ze všeho nejdřív, reagoval slovy: „Město má dost úředníků na to, aby sedli do auta, zajeli do Jarošova a prohlédli si na vlastní oči co je nutné opravit. Já nebudu nikomu radit, co má dělat. Nechci to už dál komentovat," poznamenal Stanislav Juriga.

Případné odtržení Jarošova kritizoval ve své ekonomické analýze i odborník na veřejné finance Luděk Tesař. Ten před časem vypracoval pro hradišťskou radnici analýzu, ve které by po odtržení od Uherského Hradiště pro Jarošov převažovala negativa nad pozitivy. „Hrozí, že občané Jarošova přijdou o řadu služeb, které zvládnou poskytovat jen větší města. Služby budou ohroženy z nemožnosti je financovat v současném rozsahu," píše mimo jiné ve své analýze Luděk Tesař.

Referendum ohledně osamostatnění Jarošova se uskutečnilo v sobotu 22. září. K volebním urnám tam přišlo 1077 lidí z 1907 oprávněných voličů, což představuje účast 56,48 procent. Pro odtržení hlasovalo 445, proti 611 obyvatelům této příměstské části.