Na své mládí na Slovácku herec zavzpomínal i v jednom z rozhovorů pro Deník: „Byla to doba velmi intenzivní v dobrém i zlém. Na jedné straně hodiny klavíru a tenisu, luhačovické koupaliště, hrad Buchlov, svatý Antoníček, každoroční lyžování na Lopeníku. Krásné dětství vedle věznice, v níž se odehrály ty největší hyenismy. Lidé si o tom doma povídali, ale na veřejnosti se každý tvářil, že o ničem neví. A to režimu často stačilo. Aby nikdo nezlobil,” přiblížil Josef Abrhám.

Už jako dítě měl umělecké sklony.

„V hradišťské Redutě jsem soutěžil ve slováckém cifrování, ve Zlíně zase v improvizaci slovácké písničky,” vzpomínal.

Ve Zlínském kraji strávil herec prvních osmnáct let života. Následně Josef Abrhám odešel studovat do Prahy na DAMU, po jejímž absolvování v roce 1962 hrál tři sezony v Divadle na Vinohradech (tehdy Divadle československé armády).

Poté zakotvil až do roku 1992 v Činoherním klubu. Krátce účinkoval v Národním divadle, v srpnu 1994 stálé angažmá v divadle opustil natrvalo.

V roce 2020 obdržel Josef Abrhám Cenu Thálie za celoživotní dílo.

Veřejnost si herce oblíbila především díky jeho účinkování ve filmu a televizi. Řadu zajímavých rolí přinesla Abrhámovi už šedesátá a sedmdesátá léta 20. století, mimo jiné ve snímcích Každý den odvahu, Dita Saxová, Pension pro svobodné pány, Partie krásného dragouna či Holka na zabití.

V roce 1976 se objevil v epizodním partu v komedii dvojice Smoljak-Svěrák Marečku, podejte mi pero! A s ním přišel zásadní obrat k veseloherním snímkům.

Titulní a vděčné úlohy hrál Abrhám v komediích Kulový blesk či Vrchní, prchni!, v rozverné Menzelově adaptaci románu Vladislava Vančury Konec starých časů či v Žebrácké opeře.

Abrhámovou nejvýraznější rolí z poslední doby byl part padlého kancléře ve filmovém debutu Václava Havla Odcházení z roku 2011, kterou si bývalý prezident splnil svůj režisérský sen. Snímek na motivy stejnojmenné Havlovy hry byl kritikou přijat spíše rozpačitě. V roce 2016 se Abrhám objevil také v roli svatého Josefa v pohádce Anděl Páně 2 společně s dalšími hereckými hvězdami.

Hercův dědeček Josef Abrhám koupil strojní cihelnu v Kunovicích coby krachující továrnu ve veřejné dražbě roku 1898. Během několika let se stala v regionu hospodářským pojmem. Kromě jiného proto, že dodávala cihly na stavby slavných baťovských domků ve Zlíně. Po podnikatelově smrti v roce 1926 musel převzít podnik otec herce, Josef Abrhám druhý.

Ten, přestože inklinoval spíš k umění a hudbě, udržel rodinný podnik a tradici až do své smrti. V roce 1948 byla továrna znárodněna a v roce 1993 vrácena herci Josefu Abrhámovi a jeho sestře Boženě. V roce 2002 ji však se společníky musel zavřít.

Rozhovor s Josefem Abrhámem o jeho slováckém mládí

Čestný občan Kunovic

V Kunovicích si slavného herce a jeho rodinu považovali, dokonce zde dostal čestné občanství.

„Čestné občanství v Kunovicích bylo Josefu Abrhámovi uděleno zastupitelstvem města Kunovice prvního listopadu 2007,” upřesnil pro Deník starosta Kunovic Pavel Vardan. Obec plánuje i důstojnou vzpomínku na Josefa Abrháma.

„Kondolenční místo jsme zřídili, vzhledem k rekonstrukci radnice, hned vedle ní v budově nedávno zmodernizované Staré školy,” uvedl starosta.

V roce 2019 uspořádali v Kunovicích výstavu fotografií a artefaktů s názvem Fenomén Josef Abrhám, která byla věnována k hercovým 80. narozeninám, Mapovala především rodinný život herce, ale na unikátních fotografiích také zachycovala strojní cihelnu a dobu jejího provozu.

Zajímavostí byly vystavené originální archy s dětským kresleným motivem, kam maminka Josefa Abrháma pečlivě zapisovala synovu poporodní váhu, první úsměv i krůčky. Pamětníci ocenili i vzácné artefakty v podobě pracovních indexů zaměstnanců cihelny, jež byly poctivě orazítkovány od pana majitele, hercova dědečka.

Za zmínku stojí i dobové fotografie v podobě úzkokolejky vedoucí z cihelny na místní nádraží, účetní kniha pana majitele a také velkého mecenáše. Ten poskytl svému dlouholetému příteli malíři Jožovi Uprkovi ve své vile prostor pro ateliér.

Proto byla na výstavě v Kunovicích k vidění i fotografie Uprkova rodného domu v Kněždubu či socha cihláře Abrháma, kterou vytvořil pro změnu bratr slováckého malíře, sochař Franta Uprka.

Manželka Josefa Abrháma, jedna z nejoblíbenějších českých hereček Libuše Šafránková, zemřela 9. června 2021. Libuše Šafránková v rámci 47. ročníku zlínského filmového festivalu převzala Cenu za celoživotní přínos v kinematografii pro děti a mládež.

„V roce 2007 byli Libuška Šafránová a Josef Abrahám spolu na Zlín Film Festivalu. Za tuhle příležitost jsme byli moc vděční a budeme na oba navždycky vzpomínat," uvedli v úterý organizátoři akce.