Vlčnov, Hluk, Kunovice a Skoronice. To jsou obce, které krojovaní chlapci pravidelně na koních objíždějí. Díky nim se slovácká tradiční jízda králů dostala na seznam světového nehmotného kulturního dědictví. V Indonésii o tom rozhodl mezivládní výbor Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO).

„Je to významný počin nejen pro samotné obce, ale pro celou Českou republiku. Ve světě se teď o jízdě ví a lidi z různých kontinentů bude zajímat, co je to jízda králů, co je to jihovýchodní Morava,“ prohlásila etnografka uherskohradišťského Slováckého muzea Romana Habartová.

Výjimečnost zvyku, při kterém chlapec oděn v ženský kroj objíždí se svou družinou na koních obec, je podle ní právě v jeho jedinečnosti. „Ještě v polovině dvacátého století dodržovali tuto tradici v šedesáti obcích regionu. Jízda byla vnímána, stejně jako hody nebo fašaňk, jako přirozená součást výročního obyčejového cyklu. A vidíte, co se za pár let stalo. Pravidelně ji pořádají již pouze na čtyřech místech,“ dodala etnografka.

Mizení míst, kde se jízda králů pravidelně koná, se zápisem na listinu UNESCO skončilo. Podmínkou aktu totiž je, aby její pořadatelé zajistili reprezentativní podobu zvyku a postarali se o jeho důsledné dodržování.

Na Slovácku panovalo napětí už od úterka, kdy na Bali mezinárodní výbor UNESCO zahájil své týdenní zasedání. Nikdo si nebyl jistý, zda jízda v konkurenci čtyřiaosmdesáti tradic z celé zeměkoule uspěje. Nedělní ráno přineslo obrovskou úlevu. „Jede se slavit do Vlčnova! Nalil jsem litr nejlepší slivovice a tradá,“ napsal v neděli dopoledne na svůj facebookový profil poslanec za TOP09 a bývalý starosta Suché Loze Petr Gazdík. Ve Vlčnově se totiž sešli zástupci mikroregionu Východní Slovácko, aby společně velký úspěch tamního folkloru oslavili.

Jízda králů má původ už v pohanských dobách. Mladí chlapci spolu tehdy soupeřili při vyhánění dobytka a nejlepší z nich se stal králem. Druhý původ tradice vidí etnografové v útěku uherského krále Matyáše Korvína před Jiřím z Poděbrad: aby se neprozradil vzhledem a mluvou, oblékl se prý do ženského kroje a do úst si vložil růži.

O zapsání jízdy králů na seznam světového dědictví usilovalo Česko už několik let. Zápis do seznamu má napomoci i zvýšení turistického ruchu na Slovácku.

Na takzvaném Reprezentativním seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva již figurují desítky tradic z celého světa. Českou republiku zastupuje již od roku 2005 slovácký tanec verbuňk a od loňského listopadu také masopustní průvody s maskami na Hlinecku a sokolnictví, které se kromě Česka týká i jedenácti dalších zemí.

Mezivládní organizace UNESCO se sídlem v Paříži je jednou ze 14 odborných agentur OSN. Vznikla v roce 1946 s cílem posilovat spolupráci mezi státy ve výchově, vzdělávání, vědě a kultuře.

O seznamu UNESCO

Na indonéském Bali od minulého úterý zasedá mezivládní výbor Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Komise výboru pro záchranu nehmotného kulturního dědictví tam posuzovala čtyřiaosmdesát kandidátů na zápis do listiny nehmotného kulturního dědictví lidstva. Mezi nimi i slováckou jízdu králů, které nakonec odborníci přiznali tu nejvyšší důležitost a na seznam ji zařadili. „Je to nejvýznamnější certifikace, které se může nějakému fenoménu na celém světě dostat. Pro nás to znamená signál, že se podílíme na skutečně mimořádném obyčeji,“ vysvětlil Jan Pijáček, starosta Vlčnova, kde se jízda králů koná každoročně. Podle něj se přípravy na zápis daly do pohybu asi před pěti lety a prvotní impuls vzešel z ministerstva kultury. Pro Českou republiku jde o vítanou celosvětovou reklamu. Jízda králů přitom patřila k těm návrhům na zařazení do seznamu, kterým se nepřisuzovala naléhavost. (lap, čtk)

O jízdě králů

Jízda králů je zvykem, jehož základy lze hledat v předkřesťanských pohanských dobách. V různých podobách se jezdila na mnoha místech Evropy včetně Moravy. Ještě v polovině dvacátého století ji praktikovali v šedesáti obcích Slovácka. Dnes se na Uherskohradišťsku jezdí každoročně ve Vlčnově, ve dvouletém cyklu v Kunovicích a jednou za tři roky v Hluku. Na Kyjovsku usedají krojovaní jezdci do sedel ve Skoronicích. „Existují také jízdy králů v Hroznové Lhotě, Kyjově nebo Doloplazech na Hané. Tam se ale pořádají jen občas a nesplňují tedy stanovené podmínky,“ doplnila Marta Kondrová ze Slováckého muzea v Uherském Hradišti. (lap, petk)

ČTK, Michael Lapčík