Jiří Pospíchal: Koledy vnímám, jako součást tradic

Řeč je o osmatřicetiletém Jiřím Pospíchalovi, elegantním hudebníkovi, jenž jako sólista vystupuje s předními českými tělesy Pražským komorním orchestrem, Plzeňskou filharmonií, Komorní filharmonií Pardubice, Moravskou filharmonií Olomouc a soubory Czech virtuosi, Musicou Bohemicou i Collegiem českých filharmoniků. Mimo to působí také jako zakladatel hudebního spolku Umíme Hrát. V současné době se Jiří intenzívně věnuje i pedagogické práci a jako pedagog působí na ZUŠ Uherské Hradiště, na Konzervatoři Brno a na Janáčkově akademii múzických umění v Brně.

Chystáte se už potřetí přivést své žáky z „hudebky" před adventně naladěné publikum na potemnělé náměstí uprostřed Uherského Hradiště, aby rozvibrovali pod vaším vedením hlasivky návštěvníků. Jak vnímáte tuto relativně drobnou akci v seznamu vašich evropských muzikantských aktivit, a nakolik se na ni připravují vaši malí hudebníci?

Já nerozlišuji ve svých projektech na malé a velké. Všechny považuji za důležité a je jedno jestli se odehrávají v Japonsku nebo v Uherském Hradišti. Naši malí muzikanti jsou velmi šikovní a často veřejně vystupují, tedy jejich příprava probíhá neustále a na veřejná vystupování jsou zvyklí.Tuto akci vnímám jako krásný počin na oživení veřejného prostoru v Uherském Hradišti v době Adventu.

Jaké věkové rozpětí je mezi dětmi v Kunovjánku, které máte „pod palcem" a kolik by se jich mohlo hradišťského zpívání koled 10. prosince účastnit?

V cimbálovečce, kterou mám „pod palcem" já bude kolem osmi muzikantů. Zpěváčků z Kunovjánku, které má „pod palcem" Pavlína Hrdlíková bude kolem dvou desítek. Věkové rozpětí se pohybuje mezi sedmi až třinácti lety.

Už víme, že letos budeme zpívat koledy Nesem vám noviny, Narodil se Kristus Pán, Půjdem spolu do Betléma, Den přeslavný jest k nám přišel a Pásli ovce Valaši. Zpívání zakončíme vánoční písničkou Vánoce, Vánoce přicházejí. Dá se o některé z nich říct, že je vaší oblíbenou anebo zda je některá z nich pro vaše svěřence náročnější?

Mojí nejoblíbenější je ta nejslavnější. Narodil se…Ale náročné to pro děti není. Zpívají pořád a všude. Jsou zvyklí.

Jaký je vůbec váš vztah ke koledám?

Vnímám je jako součást tradic, které považuji za velmi důležité a příjemné dědictví. Mám je rád i z lehce sentimentálních a romantických důvodů. Jednoduchost jejich sdělení mě dojímá.

Mohl byste přiblížit atmosféru Vánoc, jak si ji pamatujete z dětství?

Velká rodina, tradiční katolické vánoce, neustálé hraní na housle po kostelech a příbuzných, sníh. Jeden velký, příjemný kolotoč.

Existují rituály, které jste přenesl do své vlastní rodiny?

Rituály ani ne, spíš důraz na pospolitost rodiny, na společné prožívání času. To je to co bych chtěl, aby naše děti vnímaly. Aby věděly, že rodina je pro ně oáza, která nevysychá.

Co byste popřál čtenářům Slováckého deníku?

Aby vánoční svátky byl pro ně čas klidu a společně stráveného času s jejich rodinami a blízkými a aby odolali rychlosti této doby. Snad to dokážu i já.