Tradice onoho půvabného živého betléma na Modré pevně zakořenila už v roce 1990.

V září o rok dříve ve slovenské Banské Bystrici spatřily světlo světa oči Šimona Jančury, žijícího osm let s o rok mladší manželkou Lenkou, šestiletým Floriánkem a tříletou Adélka na Modré.

A právě s ní, ztělesněnou do role Jezulátka, berou na sebe manželé Jančurovi úlohu Panny Marie a tesaře Josefa. Večer o Božím hodu vánočním ukládají Adélku do jesliček v osvícené kulise nuzného chléva, přilepeného k zídce pod historickou kaplí Panny Marie Hostýnské.  

„Protože jsme oba věřící, jsou pro nás Vánoce svátkem rodiny. A musí být Ježíšek zrovna kluk? Nemusí, alespoň ne na Modré. Ostatně, pokud se v některém z minulých roků nevyskytl na Modré vhodný kandidát na Ježíška mužského rodu, byla do jesliček vložena holčička. A stejně postupují i v jiných obcích, kde se stal živý betlém tradicí,“ podělí se o názor muž ztvárňující tesaře Josefa, vinař a student vysoké školy vinařské v Lednici.

Netají se tím, že ke ztvárnění biblického příběhu o narození Spasitele, nepotřebovali shánět kostýmy. Využili ty, které mají z časů, kdy byli členy historické skupiny Velkomoravané.

„V průběhu hodinového komponovaného pořadu, při němž se diváci vcítili do skutečnosti, která se odehrála v dávné minulosti v Betlémě, si lidé udělali čas na sebe, popřáli si pěkné vánoční svátky a společně nasávali jejich sváteční atmosféru,“ okomentuje nadšeně Šimon Jančura moderský živý betlém, který se stal jakousi rodinnou pospolitostí i tradicí.

V jesličkách na Modré se za těch 29 let vystřídala pěkná řádka dětí. Z těch, které v nich ležely v těch prvních ročnících, jsou už dnes matky nebo tátové. Nejstarší herci živých betlémů postupně odcházejí do takzvaného „předčasného důchodu“ a přepouštějí místa mladší generaci.