Milan Čermák je profesionální meteorolog. Je zaměstnaný u Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a pracuje na stanici Lysá Hora. Mimo to zaznamenává počasí ve stanicích Hošťálková a Maruška na Vsetínsku.

Narodil se v roce 1969. Ve stejném roce zaznamenali v meřicí stanici v Hošťálkové, kde v současné době žije, nejdéle trvající souvislou sněhovou pokrývku. Povolání měl předurčené už v kolébce. Nejen sníh a mráz ho v profesi provází pětatřicet let.

124 dní na sněhu

Teplotních rekordy a vrtochy zimy ve Zlínském kraji Milan Čermák připomíná na základě vlastních měření, ze vzpomínek z dětství i z historických záznamů. Hodnoty zmíněné zimy 69/70 zná zpaměti.

„Narodil jsem se do sněhu. Tehdy napadl první sníh 28. listopadu a ležel na zemi plných sto dvacet čtyři dní, až do 31. března,“ vypočítává.

Ledové království ve Zlíně

Rozdíl třiceti stupňů

Mrazivou zimu o devět let později, na přelomu let 78/79, si pamatuje matně, chodil na základní školu. Později zpětně dohledal teplotní údaje.

„V noci ze Silvestra na Nový rok se razantně ochladilo. V nedalekém Frenštátě pod Radhoštěm klesla teplota během čtyřiadvaceti hodin o třicet a půl stupně. Zhruba z plus deseti to spadlo na minus dvacet. Byly vyhlášené uhelné prázdniny, jako děcka jsme z toho měli velkou radost,“ vzpomíná jednapadesátiletý meteorolog.

Další mrazivé zimy na Valašsku si pamatuje ze studentských let.

„Bylo to v roce 1987, myslím, že v lednu. Chodil jsem lyžovat na Vsetín. Byla taková zima, víc, jak deset pod nulou, že na svahu skoro nikdo nebyl. Pamatuju si, že se dobře jezdilo,“ přibližuje mrazy v 80. letech.

Zrodila se Maruška

Ani ne dvacet let na to vytipoval Milan Čermák místo pro meteorologickou stanici na jednom z hřebenů Hostýnských vrchů. Dostala jméno Maruška, nachází se na stejnojmenném vrcholu v katastru Hošťálkové. Je ideální svou polohou, naměřené hodnoty reprezentují hodně široké okolí. Měří od roku 2005, od roku 2006 automaticky. Zaznamenává nepřetržitě teploty, srážky, vlhkost, tlak, sluneční svit i směr a rychlost větru.

První zimu v historii stanice (2005/2006) zapsal meteorolog několik rekordů. „Tato zima byla bohatá na sníh i teplotní extrémy. V prosinci jsme tu měli čtyřicet centimetrů sněhu, na Nový rok už devadesát. Celý leden se výška sněhové pokrývky pohybovala kolem metru. Maxima dosáhla 17. února a to sto čtyřicet devět centimetrů. To je rekord dodnes,“ připomíná.

Obec Hošťálková. Meteostanice Maruška (v pozadí rozhledna Maruška)Meteostanice Maruška (v pozadí rozhledna Maruška)Zdroj: Deník / Michal Burda

Bílá tma

Ten rok si při cestě pěšky z Trojáku na Marušku Milan Čermák užil sněhu i mrazu.

„Jednou v životě jsem to musel vzdát a vrátit se. Třiadvacátého ledna klesla teplota na mínus 25,8 stupně. Ten den byl arktický, protože maximum nepřesáhlo mínus jednadvacet stupňů. Zároveň foukal bouřlivý vítr s nárazy šestadvacet metrů za sekundu. V této kombinaci byla pocitová teplota tak nízká, že pokračovat bylo riskantní. Navíc silně zvířený sníh tvořil bílou tmu, nebylo vidět na krok,“ popisuje zkušený meteorolog.

Počasí na Valašsku je podle něj specifické.

„Díky velmi členitému terénu zaznamenáváme výrazné teplotní rozdíly mezi jednotlivými místy. Na hřebenech je bohatá sněhová pokrývka, díky větru se tvoří vysoké závěje. Vyšší nadmořská výška zapříčiňuje silné námrazy a krajina dostává pohádkový ráz,“ dodává Milan Čermák.

Pulčínské ledopády

Rekordní hodnoty stanice Maruška:

Minimální teplota vzduchu: -25,8°C 23. ledna 2006

Maximální výška sněhové pokrývky: 149 cm 17. února 2006

Maximální vodní hodnota sněhové pokrývky: 335,2 mm 20. února 2006

Maximální náraz větru: 43,1 m/s (155 km/h) 1. března 2008

Maximální teplota vzduchu: 33,1°C 8. srpna 2013

Maximální denní úhrn srážek: 73,5 mm 21. července 2014 (69,6 mm 6. září 2007)

Maximální měsíční úhrn srážek: 252 mm květen 2010

zdroj: Meteorologická stanice Maruška, Hostýnské vrchy

Zima staletí ve Vsetíně, 1928/29

Zima mezi léty 1928/1929 byla v celé Evropě nejstudenější za celé 20. století. Nad celý kontinent tehdy pronikal zejména v lednu a únoru velmi studený vzduch ze Sibiře. Dne 11. února 1929 byla v Litvínovicích u Českých Budějovic naměřena doposud nejnižší teplota vzduchu na našem území. Z dnešního pohledu neuvěřitelných -42,2 °C. Ve Vsetíně zaznamenali -37°C.

Mrazy začaly vrcholit koncem 10. února 1929. Ve 21 hodin ukazoval teploměr -26,6 °C. V ranním termínu měření následujícího dne už -35,1 °C. Minimální teploměr zaznamenal v noci 11. února novou rekordní hodnotu -37,0 °C, která platí dodnes. Stejnou hodnotu naměřili na Bystřičce nebo v Rožnově pod Radhoštěm. V pěti centimetrech nad zemí byl naměřený přízemní mráz s hodnotou -38,8 °C. Průměrná denní teplota vzduchu za celý extrémně chladný den byla -27,1 °C.

K této zimě je možné dohledat spousty materiálů v archívech. Například v Ústí u Vsetína byl ke dni 10. února proveden tento zápis.

„Ač byl den jasný, se teplota nezvýšila nad -20 °C ani v poledne. I vnitřní okna ve třídách zůstala po celé dny zamrzlá. Ve škole nebylo se možné dotopit i když se oheň v kamnech udržoval přes noc. O 9. hod. dopoledne sotva se docílilo ve třídách +5 °C tepla. Pokud se vyučovalo, seskupil učitel v první třídě v prvních hodinách žáky při kamnech kolem sebe a změnil jiné hodiny za občanskou nauku a výchovu, nebo prvouku, zpěv a tělocvik a teprve s pozdějších hodinách, až se vzduch ve třídě více prohřál, mohly nastoupit jiné předměty.“

V kronice je dále psáno, že ve školách nebylo dostatek paliva, proto bylo vyučování zastaveno od 18. února až do konce měsíce. Pro Valachy bylo také nepříjemné, že v důsledku velkých mrazů odumřela většina slivoní, třešní i méně odolné odrůdy jabloní a hrušní.

Zdroj: Informační stránky ČHNÚ, autoři Bořek Navrátil, Pavel Lipina