„Vybrali si mladého beránka, kterého jsem si chtěl nechat na chov,“ zalitoval nešťastný majitel František Pončík.

Něco takového jsem neviděl, diví se chovatel

Ovce chová už spoustu let, ale něco takového prý ještě neviděl. „Kosti byly úplně ohlodané, vnitřnosti vyžrané,“ divil se chovatel. Od úterka svá zvířata na noc raději zavírá do chléva, protože má strach z dalšího útoku šelem.

Že jsou jeho obavy opodstatněné, potvrdila i zooložka CHKO Beskydy Dana Bartošová, podle níž se vlci na místo činu rádi vracejí. O tom, že se jedná právě o vlky, nemá žádné pochyby.

„Žebra zvířete jsou jako by přestřižená, což je kromě jiných znaků také typické pro útok vlka. Podle toho, kolik masa je pryč, se jednalo spíše o celou smečku,“ zhodnotila přímo na místě Bartošová.

Rysa i psy okamžitě vyloučila. Psi podle ní nejsou v zabíjení tak zkušení a často napadené zvíře spíše trhají po kusech. Dalo by se tak říct, že vlk zabíjí profesionálněji a efektivněji.

Útok na člověka? To se u nás ještě nestalo

Zajímavostí je, že vlci útočí hlavně v noci nebo nad ránem. Podle zkušeností chovatelů si také vybírají deštivé počasí nebo bouřky,“ uvedla zooložka.
V oblasti Beskyd se podle jejího odhadu pohybují maximálně dvě smečky. Každá je vedená dominantním párem.

Lidé se ale napadení vlky obávat nemusejí. „Ještě se u nás nestalo, že by vlci zaútočili na člověka. Je třeba si také uvědomit, že se jedná o chráněná zvířata,“ varovala před zbytečnou hysterií Bartošová.

Příběhy o vlku jako nepříteli člověka patří podle ní spíše do světa báchorek.

„Pan Pončík měl své stádo za plotem, má tedy nárok na náhradu škody,“ dodala Dana Bartošová.

Peněžní kompenzace se v podobných případech dočkají chovatelé běžných druhů dobytka, pokud ovšem příslušnou událost nahlásí do osmačtyřiceti hodin. Naopak zkrátka by přišli například majitelé zardoušené lamy nebo jiných, zde původně netypických zvířat.

Útok vlků v Janové není prvním letošním případem. Nedávno ochranáři zaznamenali podobnou událost ve Velkých Karlovicích.