Ač původem z Ostrožské Nové Vsi, po osmiletém místostarostování se stává prvním mužem Vlčnova. V témže roce si také pořizuje svůj vlčnovský kroj. Není totiž možné být starostou obce jízdy králů bez tohoto národopisného oděvu. Jedinečný místní rituál, kdy vesnicí projíždí panovník s růží v ústech s krojovanou družinou na opentlených koních, si ale Jana Pijáčka získává mnoho let před tím. V té době však ještě netuší, že ho jízda králů okouzlí natolik, až se mu stane osudnou a významně se zasadí o to, že ji 27. listopadu 2011 na indonéském ostrově Bali zapíší na prestižní seznam světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

Po celou dobu však je Jan Pijáček člověkem s výrazně pravicovými názory. K politice jej přivedl životní příběh jeho otce, který jako politický vězeň doloval v Jáchymově uran i příběh jeho maminky, která jeho otce poznala ještě předtím, než jej zavřeli do kriminálu. „Celou dobu na něj čekala, aby si ho po osmi letech vzala za manžela," přibližuje Jan Pijáček kořeny svého pravicového přesvědčení, jehož prostřednictvím se v roce 1989 začíná aktivně angažovat. A proč na kandidátce ODS podporuje pravici i nyní? „Především proto, aby se nevrátil zpátky proces znárodňování a moje děti mohly žít ve svobodném státě," přiznává Jan Pijáček a dodává, že na vyšší místa na kandidátce neaspiroval proto, že je přesvědčen o nezbytnosti generační obměny. Koneckonců Pijáčkovy názory dostatečně dokresluje motto hasičů, které je jeho oblíbeným rčením, a jehož se po celý život snaží držet: „Ni pro slávu, ni pro zisk, Bohu ku cti, bližnímu ku pomoci."